Už jsem měla školy dost.Známky mám sice výborné( a to se neučim),ale už toho na mě bylo něják moc.
No nic...
Do naší třídy měl přestoupit nový žák.Moc jsem se těšila, ikdyž u nás ve třídě žádní hezcí kluci nejsou kromě Jáchyma nejsou.
Nastal den,kdy jsme měli poznat našeho nového spolužáka.Samozřejmě že skoro všichno si představovali brejlouna s rovnátky a s vynikajícími známkami.Místo toho v ponděůí ráno nakráčel do třídy kluk jménem Gabriel s bloňďatými vlasy a hnědýma očima s řasami tak dlouhými,že kdyby byl žena,tak je miss.Oblečený byl do hnědé kožené bundy,pod ní měl bílé triko které dokonale rýsovalo jeho břišní svaly a uplé džíny.Vypadal úžasně,ale na mě na první pohled působil trochu snobsky i když měl roztomilý úsměv s dokonale rovnými zuby.Všechny holky z něj začali šílet( trochu i já)
Jednoho dne pospíchala do školy,protože mi ráno nezazvonil budík včas.Měla jsem v ruce hodně učebnic.Zamyslela jsem se a bylo to...
Gabriel do mě narazila všechny učebnice mi spadli na zem.Nevěděla jsem o co jde.Sklonila jsem se,abych zvedla své učebnice ze země a najednou předemnou stál Gabriel ve vší kráse ještě líp oblečený než ty dny předtím.Pomohl mi zvednout učebnice a naše oči se střetli.Bylo to přesně jako když jsem to četla v mých knížkách o lásce.Chvíli jsme na sebe tupě zírali a v ruce svírali učebnici fyziky.
Nemohli jsme přestat na sebe zírat.Vyrušil nás školní zvonek,který zvonil na hodinu.Poděkovala jsem mu,věnovala mu úsměv a odešla.
Chvíli mi trvalo,než jsem to zpracovala a probrala že mě zrovna srazil takový hezký kluk.
