Teenagerka V Akci[KONÁ SE VELKÉ PŘEPISOVÁNÍ]

2.

Další ráno mě začal budit můj budík, který jsem si těsně před spaním nařídila, protože mi došlo, že máma určitě zůstala někde v baru až do rána.

Vstala jsem, šla si udělat ranní hygienu a potom jsem se šla obléct. Jelikož dneska mělo být ve škole focení, tak jsem si oblékla kanárkově žluté šaty s kytičkami, silonky a k tomu polobotky.

Nejvíc na světě nesnáším střevíce, takže jsem to vyřešila takhle. A jako doplňky jsem si vybrala náhrdelník s přívěskem kotvy, který jsem dostala od své babičky těsně před smrtí, a taky náramek s přívěskem malé lodičky.

Vždy jsem tyhle dva doplňky nosila spolu, protože mi to připomínalo nějaké spojení. Loďka a kotva. To musí mít nějaké magické spojení.
Vlasy jsem si zapletla do dvou rybích copů, což bylo docela obtížné, ale když jsem se potom podívala do velkého zrcadla dole v předsíni, líbilo se mi to.

Ke snídani jsem si vzala dva tousty se sýrem a šunkou, a když jsem to dojedla, umyla jsem po sobě talíř, trochu otřela toustovač a namířila jsem si to přímo nahoru do svého pokoje pro tašku.

Dnes jsem vstala v šest, takže jsem měla fůru času na to, abych se i trochu nalíčila. Většinou se do školy nelíčím, ale tohle byla zvláštní situace, tak jsem povolila uzdu svému malířskému vjemu a udělala si jednoduché kouřové stíny, dala jsem si řasenku a trochu pudru na tváře.

Když jsem odcházela z domu, pohladila jsem kočičku, která chodí k nám na návštěvu na naší zahradu. Byla celá hnědá. Smutně na mě koukala, a tak jsem se nad ní smilovala a nalila jí trošku mlíka do misky, kterou jsem jí dala na práh dveří.

Když jsem se potom podívala na své hodinky, zjistila jsem, že je nejvyšší čas odcházet, a tak jsem se zase prošla. Byl další slunečný den, takže to vážně nevadilo. Jenom mi ty silonky trochu jezdily v botách, protože jsou kluzké.

Poprvé za školní rok, a to už je květen, jsem přišla do školy včas. Když mě Katy uviděla přicházet, společně s polovinou třídy mi zatleskala a já se naoko uklonila.

U vchodu do budovy školy jsem uviděla Adama, a když si mě všiml, zamávala jsem mu. Adam udělal to samé a poslal mi vzdušnou pusu. Katy zapískala a já minimálně zrůžověla.

Vešly jsme do budovy školy a já počkala na Katy, která se normálně přezouvá. Potom jsme se vydaly do třídy, ve které máme mít hodinu. Jelikož tuhle školu znám jako svoje smradlavé boty, takže jsme do té třídy přišly docela brzo.

Když zazvonilo, a učitelka přišla do třídy, tak mi zatleskala a pochválila mě, že nejdu pozdě. Já se hluboce uklonila a potom si začala povídat s Katy a učitelka se začala věnovat probírané látce.

Po škole jsem se vydala do fitness centra, kde chodím každou středu a pátek. Trochu posilování mi neuškodí. Když jsem se do fitness centra konečně dokopala, zjistila jsem, že za dvacet minut budu muset vyzvednout moji mladší sestru Daisy ze školky.

Tak to si asi moc nezaposiluju. Dnes jsem se rozhodla strávit těch dvacet minut na běžeckém pásu, a udělala jsem dobře, protože když jsem se po tréninku podívala na hodiny, měla jsem být u Daisy ve školce, která je na druhé straně města, za pět minut.

Z fitness centra jsem doslova vyletěla směrem ke školce Daisy. Ten trénink byl docela užitečný, protože jsem meškala jenom tři minuty. Daisy tam na mě už čekala, oblečená a přezutá, když jsem se šla ohlásit její učitelce, že jsem si ji přišla vyzvednout.

Cestou domů mi Daisy vyprávěla všemožné kraviny, které stihla za dnešek vyprodukovat ze svého mozečku. Jak já bych se vrátila do školky, jen abych se nemusela učit a mohla strávit celý den poflakováním se.

Když jsme došly domů, Daisy po mně chtěla jídlo, a tak jsem si připravila všechny potřebné věci na palačinky, a vrhla se na ně. Nejdřív se mi trhaly, ale potom jsem přišla na nejvýhodnější strategii, jak je nezkazit, a šlo to.

,,El, a dáš mi na ně Nuttelu?" Zeptala se Daisy s hvězdičkami v očích.
,,Víš, že nemůžu." Posmutněla jsem. Daisy na ni byla alergická, ale objevilo se to teprve před týdnem.
,,Plosím, El, já slibuju, že už budu hodná." Prosila mě.

,,Vždyť víš, že na ni máš alergii." Prohrábla jsem ji její kučeravé hnědé vlásky, ale ona mi ruku odstrčila.
,,Ale ploč mám alelgii?" Byla trochu směšná, jak pořád neuměla r.

,,Zlatíčko, to by mě taky zajímalo." Smutně jsem se na ni usmála a na palačinky jsem jí dala marmeládu, kterou má ráda. Jahodová.

Když viděla, kolik jí tam té marmelády dávám, zase se její očka rozsvítila štěstím. Já jsem si namíchala shake a to mi zatím stačilo. Vždy si nějaký po tréninku dám. 

Sedla jsem si ke stolu k Daisy a dala jí trochu usrknout z mého shaku, ale Daisy to málem vyplivla.
,,Fuj, to je hnusný. Já myslela, že to je kakao a ne nějaký hnusný pitíčko." Postěžovala si mi Daisy a já se začla smát. To se ví, že to není kakao, ale nějaký hnusný pitíčko.

Když jsem dopila a Daisy dojedla, vzala jsem její talíř a svoji sklenici do dřezu a umyla to. Potom jsem si musela jít hrát s Daisy. Tentokrát to byly panenky. Jak tak čas plynul, ani jsem si nevšimla, že už rodiče přišli.

Když si toho Daisy všimla, vyletěla po schodech dolů a hned se začala přehrabovat v taškách, co rodiče donesli z obchodu.
,,A kde máme pálky?" Zeptala se Daisy, když nemohla najít svoje děcké kuřecí párky.

,,Tady jsou, zlatíčko." Podala jí je mamka.
Zrovna jsem scházela dolů, když se vytáhla zmrzlina. A že jí bylo. Já už jsem taky letěla po schodech a zmocnila se karamelové, mojí nejoblíbenější.

,,El, já chci taky kalamelovou!" Začala natahovat.
,,Tak si vem trochu ode mně, ale potom mi dáš taky z té tvojí."
Daisy přikývla. A tak jsem jí nabrala plnou misku, protože já bych ji sama i tak nikdy nesnědla. Manhattan dělá velký krabičky zmrzlin.

Potom jsem si vzala tu zmrzlinu nahoru do pokoje, sedla si k laptopu a zapla si nějaký náhodný seriál. Trefila jsem se do seriálu Arrow. Můj oblíbený.

A tak jsem strávila zbytek večera sledováním seriálu a jezením zmrzliny. Když byl čas jít spát, byla jsem už unavená. Ani jsem nepotřebovala večeři, ta zmrzlina mi zaplácala žaludek až až.