8.

200 12 26
                                    

"Sherlocku! Sherlocku, je pryč! Utekl, včera v noci, v jeho pokoji našly omráčenou sestřičku!" Vběhl do obýváku John a Sherlock přestal hrát na housle. I já jsem odložila kytaru a pobaveně jsem se na Sherlocka ušklíbla. Ten s vážným pohledem zajel rukou pod své sako a vytáhl bankovku, kterou mi podal. S úsměvem jsem si jí od něj vzala.

"Co to má být?! Já vám tady říkám, že Moriarty utekl a vy tady děláte....ani nevím co!" Rozkřikl se na nás John a mrštil po mě noviny, se kterými přišel, když jsem se začala smát. Rozložila jsem je a přečetla si hlavní titulek.

"JAMES MORIARTY JE NA SVOBODĚ!"

Jen co jsem to dořekla jsem se začala smát ještě víc. Dostla jsem doslova záchvat.

"Co je tu sakra k smíchu?! A proč si jí dával peníze?" Ptal se už zoufale John, čímž jen podpořil můj záchvat. Sherlock se pousmál.

"Vyhrála sázku." Pokrčil rameny mezitím co já jsem přepadla přes opěrku Johnova křesla a s žuchnutím dopadla na zem.

"Po-pomoc, já se du-dus-sí-ím!" Dostala jsem se sebe mezi smíchem a kašlem. John se ke mě rychle vrhl a vytáhl mě do sedu. Začala jsem zběsile kašlat a horlivě se nadechovat.

"Díky." Podívala jsem se Johnovi, do tváře a můj záchvat začal nanovo. Ten jeho výraz!

"Myslím, že tohle je jedna z věcí které nikdy nepochopím." Prohlásil Sherlock s pohledem upřeným na mě.

"Jo, stejně jako nikdy nepochopíš, že se Země otáčí kolem slunce a že to jak hraješ, že si nepamatuješ Lestradovo jméno, není vtipné." Vyprskla jsem na něj se stálým smíchem. Pak jsem se s námahou vyhoupla do stoje a vydala se ke dveřím, doprovázena Sherlockvým otráveným pohledem.

"Kam si myslíš, že jdeš?!" Zeptal se mě nasupeně John.

"Tam, kam ty ne." Uchechtla jsem se a začala psát textvku Adně.

Je venku. Zábava začíná.

"Tak to teda ne!" Zabouchl mi před nosem John dveře a já se uchechtla.

"Cože?" Zeptala jsem se posměšně. John doslova zrudnul.

"Běž do svého pokoje. Hned." Řekl pevně a držel se, aby nezačal křičet.

"To nemyslíš vážně?" Vykulila jsem na něj oči. Když mě ale otočil a začal mě tlačit ke dveřím mého pokoje, pochopila jsem, že to opravdu myslí vážně. Začala jsem se vzpouzet, ale nakonec za mnou stejně zapadly dveře.

"Nemůžeš mě tady jen tak zavřít!" Křikla jsem a naštvaně kopla do dveří. Pak jsem se ale otočila, padla na postel. Tohle nemělo cenu.

Vyberte si:

SCARA

nebo

SHERLOCK

C

Neblbni Jimmy ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat