the sky (wolfstar)

05 - Gemma (1976)

Gemma seděla u kašny Dlážděného nádvoří a četla knihu. Pevně držela desky, aby nikdo z kolemjdoucích čumilů nespatřil název na její vazbě. První školní týden se neskutečně vlekl, čím blíž však byl Křiklanův uvítací večírek, tím víc chtěla Gemma sedět na hodině přeměňování.

Z přemítání o hastrmancích a tůňodavech ji však doslova vytrhly něčí paže, omotávající se jí kolem ramen a tisknoucí ji k jejich majitelce. „Nazdar!"

Lilyin pihovatý obličej se na Gemmu rozjařeně usmíval a zelené oči s ním. „Čau!" vyhrkla Gemma a snažila se knížku schovat do brašny, to už ji však držela její lví kamarádka. „Čteš učebnici, co napsal Falconův táta?" pohlédla na ni přes okraj čelní strany, na které se vyjímal nápis Fantastická zvířata a kde je najít.

Gemma po ní hmátla, ale minula. Lily vyskočila na nohy a schovala úlovek za zády, čekající, než se Gemma zvedne a vystřelí za ní. Místo toho však vytáhla Gemma svou hůlku a zamumlala: Accio Fantastická zvířata. Učebnice Lily vylétla z rukou a přistála v otevřené tašce, ležící na kašně.

Značně zklamaně a neuspokojeně se rudovlasá dívka vrátila na místo vedle Gemmy, teď pevně svírající svou brašnu v náručí. „Mluvila jsi se Severusem?"

Její otázka Gemmu nepřekvapila ani nezaskočila. „Mluvila," odpověděla. Bylo jí jasné, jak velké starosti Lily dělají zájmy jejich spolužáka. „Říkal, že přijde." Obě studentky pak několik vteřin mlčely a pozorovaly skupinku prváků hrajících na lavičce Řachavého Petra.

Větší starosti než Severusova přítomnost na Křiklanově večírku však Gemmě působil její mladší bratr. Regulus se Snapem, Mulciberem a Averym sdílel silné přesvědčení, že stát se následovníkem Pána zla je to nejlepší, co se svým životem může udělat . Onehdy si s Lily na tohle téma vyměnily názory. „Možná by s ním mohl promluvit Sirius," navrhla tehdy Lily. Jenže Sirius s bratrem mluvit nechtěl. Neprohodil s ním jediné slovo ode dne, kdy přijeli do Bradavic. Reguluse Černá magie přitahovala čím dál víc a Gemma nevěděla, jak svého čtrnáctiletého bratra zachránit.

„Už je tady máme," poznamenala Lily s lehkým povzdechnutím, ale i přesto sledovala dva chlapce v rudých dresech s vyšitými lvy na prsou s úsměvem. Oba dva třímali v rukách svá košťata; oba naprosto stejné modely Nimbusů tisíc. Za nimi se plahočil Peter a za sebou táhnul robustní dřevěnou krabici s míči.

„Děvčata!" Jamesovy oči se rozzářily, když dvojici u kašny spatřil, naposledy si rozčepýřil vlasy a vydal se přímo k nim. Na hrudi se mu vyjímalo číslo 7. „Nechcete se přijít podívat na nábor?" Lily si opět dramaticky povzdechla a uvolnila chlapci místo na kašně.

James si kecnul mezi ně. Gemma natáhla ruku k Siriusovi, aby si s ním plácla a užuž chtěla říct, že by se ráda připojila, když najednou její kamarádka vyhrkla: „Vlastně bychom se už měly jít chystat!" A prudce vstala.

„Ale-,"

Lily rázně zakroutila hlavou a tak se Gemma taky, znatelně méně ochotně, postavila. „Kde je Remus?" pozvedla obočí a zahleděla se na svého bratra. Sirius stál vedle Jamese, ruce však měl vražené v kapsách, nezvykle dlouho mlčel a vyhýbavě si prohlížel dlážděnou zem. To se k nim dovlekl i Peter a s žuchnutím si sednul na krabici. „V knihovně," oznámil jim James a chytnul kolem ramen jak Siriuse, tak Petera. „Tak si ten večírek užijte, holky," zamumlal konečně kudrnatý chlapec. „Hodně štěstí na tréninku," popřála jim Lily a chňapla Gemmu za rukáv hábitu.

„Vraťte se do postelí před večerkou!" volal za nimi James. Gemma si nebyla jistá, jestli je krutější, že musí jít na Křiklanův večírek, mezitím co bude její bratr s Jamesem létat na košťatech a nebo to, že se všichni večer sejdou ve své společenské místnosti, budou poslouchat desky Rolling Stones, které James dovezl a ona se mezitím bude vyhýbat stále se rozšiřující skupince svých zmijozelských spolužáků toužících po doplnění řad Smrtijedů.