Jenny Ravensová je první den v práci na místní zákadní škole (Primary school) a má na starost nejméně početnou třídu osmiletých žáčků. Jenže v té třídě jsou potomci Andersona, Holmese a Watsona.
---
Jenny Ravens, Amelie Watson, Jeffrey Anderson, Siger a Sherrinford Holmes, John Watson, Sherlock Holmes, Philip Anderson, Mycroft Holmes, Anthea Andrea
---
Jenny Ravensová je nejnovější posilou na zdejší nižší škole. Jako malá zde vyrůstala, než se její rodiče odstěhovali pryč z Londýna, ale i tak sem často jezdila na prázdniny za babičkou. A nyní se sem vrací jako učitelka pro třídu osmiletých žáčků.
Všichni ji zde vřele vítali, všude plno úsměvů barev, dokonce i slunce dnes svítilo na celé město, jako by i ono chtělo zpříjemnit její první pracovní den. A pak to začalo.
Protože Jenny teprve začíná, dostala na starost nejméně početnou třídu školy a proto má na starost jen dvanáct dítek. Ovšem ze zkušenosti ví, že i jedno dítě je až moc, pokud je nevychované a nadopované cukrem a kofeinem. (Bůh ať do sedmého kolene prokleje toho, koho napadlo dát dětem CocaColu na svačinku.)
„Dobré ráno." usměje se Jenny na dvanáctihlavou směsici chlapců a dívek sedící v kruhu na koberci v zadní části třídy.
Její bývalý učitel jí prozradil, že děti jsou jako zvířátka. Malá a křehká a je nutno k nim takto i přistupovat. Ale když ukáže člověk slabost, promění se děti na líté šelmy. Nikdy proto nesmí dát najevo slabost nebo nejistotu. Děti využijí všeho a zničí člověka. Jenny věří, že její učitel jen přeháněl, ale nemíní riskovat, a proto když se staví před celou třídu, tak stále udržuje veselý úsměv.
„Jmenuji se Jenny Ravesová a jsem vaše nová paní učitelka. Ale můžete mi říkat slečno Jenny. A protože jsem nová a nikoho z vás ještě neznám, tak bych byla ráda, kdybyste se mi jeden po druhém představili. A já s tím začnu. Moje jméno už víte. Bydlím kousek od školy v malém bytě spolu se svým psem, co se jmenuje Arny a se svým přítelem, který se jmenuje Bob. Ráda si čtu a ráda maluju. Nemám ráda houby. A teď vy."
Děti jsou trochu nejisté a nikdo z nich nechce začít, a tak musí Jenny vybrat. A jako prvního zvolí černovlasého chlapce s poněkud bledým obličejem, který má na tričku zjednodušenou verzi kostry jakéhosi zvířete.
„Ehm- Já jsem Jeffrey a bydlím s tátou. Máma - odjela." začne chlapec trochu nejistě. Vypadá sklesle, ale když ho blonďatá holčička vedle něj poplácá chlácholivě po zádech, vzpamatuje se a pokračuje.
„Mám rád pravěk a dinosaury a jednou budu pareontolog a nebo vyšetřovatel jako táta."
„Paleontolog." pousměje se Jenny. „To je hezké." Jako malá také chtěla být archeologem, ale to bylo jen krátké období po zhlédnutí Jurského parku.
„A co ty?" obrátí se učitelka na blondýnku vedle Jeffreyho. Dívenka má vlásky pod bradu sepnuté červenými sponkami a na sobě šatečky s jahůdkami. Celá vypadá roztomile jako dítě z reklamy nebo z přáníčka.
Blondýnka si odkašle a posadí se rovněji.
„Mé jméno je Amélie Watsonová. Bydlím s taťkou, který je doktor a voják a s tátou, který je detektivní konzultant." vysloví Amelie pomalu, jako by si chtěla být jistá, že onu profesi vysloví doopravdy správně. „A moje máma byla sestřička s nejlepší muškou v Británii. Aspoň táta to říká." dodá malá trochu nejistě, ale hned se vzpamatuje a pokračuje.
