1. prosince

2.4K 155 46
                                    

Nákupním centrem se nesl zvuk vánočních koled. Hermiona se rozhodovala jestli si vezme červené šaty až na zem, nebo zelené, které končily ve výšce kolen. Draco se nepříjemně ošil, když se něj otočila další skupinka nějakých ženských.

,,Merlin, prostě si jedny vezmi," řekl rozmrzele, když se jeho žena stále nemohla rozhodnout.

,,Zmlkni," osočila jej, ale ani se na něj nepodívala. Draco se nahl přes její ramena a prohlédl si šaty. Jak typické, pomyslel si, když zjistil, že se rozhoduje mezi jejich kolejními barvami. Už se natahoval pro zelené, ale pak si všiml, že jsou kratší, a tak nakonec šáhl po červených. To by tak bylo aby banda úřednických krys z ministerstva očumovala nohy jeho manželky.

Podal je prodavačce, které trvalo extrémně dlouho zabalit je, aspoň na Dracův vkus. Jediné co chtěl, bylo být velmi daleko od tohohle místa. I za těch patnáct let manželství si na mudly nemohl zvyknout, Merlin, vždyť on neměl rád ani kouzelníky!

,,Přeji Vám příjemný zbytek dne," řekla s úsměvem prodavačka a podala mu zabalené šaty. Draco se na ni zamračil a pouze si šaty přebral.

,,Děkujeme, i Vám," ujala se slova Hermiona, a pak následovala svého manžela, který už byl dávno před krámem.

,,Můžeme už konečně jít domů?" zeptal se podrážděně a Hermiona se na něj ušklíbla.

,,Drahý, zapomněl si snad, že ještě potřebuji pár nezbytností?" zeptala se sladce.

,,A jsou ty nezbytnosti opravdu nezbytné?"

,,Samozřejmě, teď pojď a neprotestuj," řekla a ani mu nedala na výběr. Rozešla se do dalšího obchodu a jemu nezbývalo nic jiného, než ji následovat.

Ukázalo se však, že pár nezbytností bylo celkem dost nezbytností. Připadal si jako vánoční stromeček, jak byl ověšený všemi těmi taškami. Navíc mu stále více lezly na nervy ty protivné mudlovské ženské, které na něj stále vyzívavěji koukaly. Copak neviděly, že je tu s manželkou?

,,Hermiono, myslím, že už toho máme víc než dost," řekl, když chtěla vstoupit do dalšího krámku. Hermiona chtěla protestovat, ale když se otočila a místo Draca našla jen někoho, kdo byl schovaný za taškami a krabicemi, rezignovaně si povzdechla.

,,Hádám, že máš pravdu," řekla a přebrala od něj horní dvě krabice, aby na něj aspoň viděla.

Museli ujít ještě pořádný kus, než bylo bezpečné se přemístit, což Dracovi nevyhovovalo a pořád měl nějaké připomínky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Museli ujít ještě pořádný kus, než bylo bezpečné se přemístit, což Dracovi nevyhovovalo a pořád měl nějaké připomínky. Takže, když se konečně přemístili na manor, vrazila mu do rukou dvě krabice, které si od něj před tím vzala, podala kabát domácímu skřítkovi, kterému velmi dobře platili ( možná, že byla Malfoyová, ale na správném chováním ke skřítkům jí stále záleželo ), poděkovala a vydala se do horního patra.

,,Váš otec je v těchto časech ještě víc mrzutější než normálně," řekla svým dětem místo pozdravu, když vešla do jejich pokoje.

,,Ale i tak ho miluješ," řekla se smíchem Anya.

,,Samozřejmě, a víte koho ještě miluju?" zeptala se s úsměvem a sedla si k nim na zem.

,,Mě?" zazubila se Rose.

,,Nefandi si, ségra. Višchni víme, že oblíbené dítě jsem já."

,,Víte, že vás máme rádi všechny stejně," pokárala je Hermiona.

,,I Zanea?"

,,Ano. Tolik mi chybí, už aby byl zase doma."

,,Taky mi chybí," souhlasila s ní Rose a přitulila se k ní.

,,Mám pro vás něco, co vám zvedne náladu," řekla Hermiona a zavolala domácího skřítka, který jí donesl dvě ploché krabice.

„Kalendář!" vykřikla nadšeně Rose a už se po jednom natahovala.

,,Myslím, že je ten správný čas otevřít první okénko," řekla s úsměvem Hermiona podala kalendář Anyae. Tuhle tradici zavedla asi v době, kdy byly Zaneovi tři roky. Draco to nemohl nikdy pochopit, a řekla by, že to nechápe ani po těch letech.

,,Sněží, mami," řekla nadšeně Rose, která si zrovna vystavovala kalendář na parapet.

Hermiona i Anya se zvedly ze země a přešli k oknu za Rose. Společně sledovaly jak z nebe padají obří chuchvalce sněhu, a jak se na zemi utváří bílý poprašek.

Znenadání se kolem Hermiony obmotaly něčí ruce a ona se usmála.

,,Už jsi se uklidnil?" zeptala se a otočila se k němu tváří. Draco na to nic neřekl, a jen ji políbil.

***

První okénko Vašeho kalendáře je otevřeno! Čekám na názory <3

Btw hrozně se mi líbí ten cover!

Christmas at Malfoy ManorKde žijí příběhy. Začni objevovat