Vánoce, časy klidu a míru, aspoň se to tak říká.
Hermiona už dlouho nezažila klidné Vánoce, a proto se rozhodla, že letos to bude jinak.
Letos ať se snaží ostatní.
***
Rozhodla jsem se, že Vám letos udělám adventní kalendář! Tak snad kapitoly budou...
Draco seděl ve své pracovně a pozorně sledoval Zanea, který seděl naproti němu. Poznal, že se trochu bojí a nechtěl jej děsit, ale musel si uvědomit závažnost situace.
,,Takže, proč mi nepovíš, co se to s tebou děje?" zeptal se, ale jeho tvrdý výraz nepovolil.
,,Nic, co by se se mnou mělo dít?" odpověděl nechápavě Zane.
,,Zane, všichni jsme hrdí na naše jméno, ale tohle musí přestat. Chováš se posedle. Jsme rodina jako každá jiná."
,,Já vím."
,,Tak proč se tak chováš ale?"
,,Protože to bylo v té knize a všechno to dávalo smysl!" vykřikl a pak se v křesle zhroutil. Přesně jako to dělával Draco v jeho letech, když už na něj toho bylo moc. Všechno to ukrývání emocí a tak.
,,V jaké knize?" zeptal se nechápavě Draco, protože si byl jistý, že všechny 'příručky' o tom, jak být správný Malfoy, spálil potom co si je s Hermionou po svatbě přečetli. Oba si pamatovali vše, a některých věcí se i drželi, ale rozhodně nechtěli, aby to dělaly jejich děti.
,,V té o Malfoyových. Objevil jsem ji ten rok, co jsem nastoupil do Bradavic v Bradavické knihovně," řekl a Dracovi to náhle všechno dávalo smysl. Byla pravda, že tahle Zaneova drastická změna nastala po nástupu do Bradavic, a jelikož byl velký čtenář po Hermioně, musel v Bradavické knihovně strávit spoustu času. Pak tam najde knihu o své rodině a samozřejmě se podle toho začne řídit.
,,Poslouchej, potřebuji, abys zapomněl na všechno, co se v té knize stalo a stal se zase Zaneem, kterým jsi býval před Bradavicemi. Zahoď tuhle svoji přebytečnou pýchu a buď zase Zaneem, který si tolik rozumněl s Anyaou. Urovnejte to, copak ti nechybí? Byli jste jako dvojčata a pak si odjel a všechno se mezi vámi změnilo. Nechybí ti ten blízký vztah se svoji matkou?"
,,Samozřejmě, že mi to všechno chybí! Ale jakmile jsem jednou začal už nešlo přestat. Anya mi po prvním ročníku řekla, že nenávidí to, co se tam z mě stalo a já nemohl jen tak otočit zpátky. Měla pravdu!"
,,Není všechno ztracené, Zane, dáme to dopořádku, slibuji," řekl a věnoval mu utěšující úsměv.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Anyo, musíme si promluvit," začala Hermiona, když se k ní Anya připojila v salonku.
,,Vím, jde o ten včerejšek a chci abys věděla, že je mi to vážně líto."
,,Ano jde o včerejšek, hlavně o to, co jsi řekla. Víš, Zane je příliš pyšný na své jméno, ale ty na druhou stranu... Tohle je opravdu těžké. Všichni jsme hrdí na to, že jsme Malfoyovi, i já, i když bych to na škole nikdy neřekla, ale ty, jak se zdá, jej nesnášíš."
,,A proč bych jej měla milovat a být na něj tolik pyšná jako vy? Vlastně nechápu, jak ty můžeš!"
,,Protože, milá zlatá, tvého otce nade vše miluji a vzala jsem si jej i s jeho jménem Malfoy, které mi sice před tím nepřineslo nic dobréhe, ale pak se to obrátilo. Měla jsem Draca a pak vás. Musíš to překonat, tvůj otec má své mouchy ale je to dobrý člověk, tvá babička byla úžasná. Vždycky jsem ji obdivovala. Tvůj pradědeček měl rád mudly. A já, i když nejsem Malfoyová rozená, myslím, že taky nejsem špatný člověk. Nenech aby ty zlé věci zamlžily tvůj úsudek a odsoudila jsi všechny jako ty špatné."
,,Celou dobu jsem se na to dívala špatně. Viděla jsem jen Bellatrix, Luciuse a vše co se odehrálo v minulosti."
,,Ano, neříkám, že své jméno musíš milovat, ale není dobré, když jej nenávidíš."
,,A není dobré, když jej prakticky uctíváš," promluvil Zane, který se tu z ničeho nic objevil.
,,Ani trochu," přitakala Anya a lehce se usmála. Všimla si, že se Zaneův postoj porpvé za ty tři roky změnil. Vypadal zase stejně, jako před tím než odjel do Bradavic, jen byl starší.
,,Odpustíte mi to?" zeptal se a Hermiona se na něj jen usmívala a nechala Anyau, aby jednala.
,,Pokud ty odpustíš mně."
,,Jako by se poslední tři roky nestali," řekl s úsměvem a roztáhl ruce. Anya neváhala ani chvíli a rozběhla se k němu aby jej mohla obejmout.
,,Zdá se, že jsme to vyřešili," zašeptal Draco, který se potichu přiblížil k Hermioně a zezadu ji objal.
,,Ano," řekla s úsměvem a sledovala, jak se ti dva konečně společně smějí a nehádají se, ,,nejlepší Vánoce."
,,To ano," souhlasil Draco a věnoval jí polibek do vlasů.
