Bieber

Nechápu to

„Cože,já zůstávám?Jak to?" Neměla jsem slov.Ještě před chvilkou jsem si myslela,že odlítám do Argentiny a najednou je z mého výletu jen prach!„Přemluvil jsem tvýho taťku!Jinak nemáš zač." řekl egoisticky jakoby vlastnil celej svět.Okamžitě jsem ho objala,díky němu tu zůstávám!Pamatujete jak jsem řikala,že už to neni můj bratr?Tak to beru zase zpátky,je to ten nejskvěljší jakoby bratr!Miluju ho!Ne jako miluju,ale jako miluju chápete ne?Jako sourozenecká láska.„Panebože!Jak jsi to dokázal?Nebo víš co?Radši mi to ani neřikej,nechci to vědět!" Jo!Jsem tak šťastná!„To musíme oslavit!"vykřikla jsem:„Jak to chceš oslavit ty blbče?To chceš jako dort nebo co?" posmíval se mi můj drahý Seba.„Ne drahoušku,chci nově tetování!A jedem!Šlápni do toho,ať se práší za kočarem!"

„Ahoj Mio!Dlouho jsem tě neviděla,tak co to bude tentokrát?"Hned jak jsme se Sebim přišli,tak už nás zdravila taterka Evel.Evel je fakt úžasná slečna.Když řikam slečna tak myslim slečna.Je jí teprve 17,ale za to je nesmírně šikovná.„Představovala bych si jednu postavičku ..." No šlo to docela rychle.Pár tetování,no pár to neni,mám jich hodně,takže na bolest jsem si už zvykla.Hned jak to bylo hotový jsem to dala na instagram a napsala pod to 'New story'

Hned se pod tím objevilo spousti komentářů,že to je dětinské,nebo co je to za příběh!Všechny ty příběhy znám jenom já sama,nikdo jiný a taky to tak zůstane.„Tak co?Spokojená BABY ?" bože já ho zastřelím,vážně!„Naprosto!"„Je zbytečné se ptát co to znamená,že?" zná mě jak své boty.„Naprosto zbytečné a ty si nechceš nechat něco vytetovat?" „Hele a víš že chci?Evel?" „Ano Sebasi?" „Chtěl bych si nechat vytetovat tohle," ukazál jí něco na mobilu,jenže když jsem se na to chtěla podívet tak to schválně zamknul.Blbec!„Musíš si počkat kočko," mrknul na mě a mezitím se šel posadit k Evel.„A kam to bude?" „Na zápěstí a dlaň."

Oba spokojený jsme vyrazili pamalu domu.Nikam jsme nespěchali,nebylo třeba.„Hej Mio?" Ježiši marja,on nemůže bejt chvilku zticha,řekla jsem si v hlavně a mezitím mu odpověděla jen pouhým Hm.„Proč nikomu neřekneš význam těch tetování?" Já vlastně ani nevím,proč to nikomu neřeknu,asi proto,že nikomu nedůvěřuju.Slyšíte dobře,nikomu!Ani otcovi,ani Sebovi,prostě nikomu.„Když to nikdo neví,nemůže mi nikdo ublížit."Řekla jsem po chvilce přemýšlení,zrovna když jsme zastavili před domem.
Podíval se na mě lítostivým pohledem a vystoupil.

„Už jste jé za váme je jednorožec s Mickey Mousem!" U dveří nás vítal Fred,kterej si očividně zase něco šnuplnul.Jo je to blázen,ale mám ho ráda,je to fakt úžasnej kluk,no prostě člen rodiny.Očividně mu nepřišlo divný,že tu jsem.Buď byl tak zhulenej,že si mě nevšiml nebo jsem byla jediná,která nevěděla,že tu zůstávám.No ten druhej důvod je realnější.„Kde je James?" zeptal se Sebas:„No bejt vámi tak hodně rychle zmizím," řekl Pat a než jsem stačili otočit,tak za námi zněl dost naštvaný hlas,:„Spíš kde jste vy ne?Děláte si ze mě legraci?Sebastiáne měl si vzít Miu jen na pět minut do auta a pak zase přivést zpátky!Ty jsi jí odnesl na pět hodin!Děláš si ze mě prdel!" řval na Sebiho přes celej barák a mě u toho praskly nervy.„Tak hele,on za to nemůže!A ty nejsi můj otec,aby jsi mi rozkazoval!Možná moje mamka byla tvoje manželka,možná máme stejnou krev,stejné příjmení,ale můj otec nejsi,takže ti do toho může bejt hovno!Je naše věc kde jsme byli!A už drž hubu Jamesi!" James jako všichni co tu byli,zůstali dost zaraženě stát a v jeho očích byla bolest.Zaslouží si to!Vždycky to bylo já a táta proti světu,teď je to já proti Jamesovi a světu.

Z pohledu Jamese (Miina otce)

Když řekla,že už nejsem její otec a abych držel hubu,měl jsem sto chutí jí vrazit facku.Ale udržel jsem se,protože kdybych jí uhodil tak by mi už neodpustila a takhle mám aspoň malou šanci,že to bude jako dřív,nebo aspoň doufam.Když Mia odběhla nahoru tak se na mě všichni dost vyděšeně a lítostivě podívali.Jo taky mě to mrzí.ale jejich pohledy mi moji Miu kurva nevrátí!„Hele Jamesi,"„Drž hubu Pate!Nezajímá mě kurva,že je ti to líto!"„Jsi kretén Jamesi!" odběhl nahoru,pak bylo slyšet jen prásknutí dveřma.„Debil," odfrkl jsem si.„Jdu do baru?Jdete někdo se mnou?" Nejdřív se na mě podívali,jestli to jako myslím vážně a pak se zvedli a šli jsme.