My little Dancer [Niall Horan, CZ]

My little Dancer - 9. díl

Emma:

"Zayn a jeho nová přítelkyně." "Další z One Direction je zadaný." "Děvčata máte smůlu." takovéhle nápisy byli na všech titulních stranách časopisů po celém světě.

Z nějakých mě docela i mrazilo, ale nebylo to to nejhorší. To horší přislo od fanoušků, nebo spíš od fanynek, které mi posílali nenávistné dopisy. Posílali mi samé výhrušky, urážky, ale ani jednou se neobjevila pochvala nebo, že mi to se Zaynem přejí. Byla jsem z toho v depresi. Po večerech jsem vzlykala do polštáře. Vždycky mi bylo jedno co si o mně ostatní mýslí, ale teď? Teď to bylo zcela jinak. Nejhorší bylo, když jsem šla po ulici. Vždycky na mě někdo koukal a přišlo mi, že si vždy odplivli, jako by byli mnou znechuceni. Zayn se mě snažil povzbudit, rozveselit, utěšit, ale nešlo mu to. Jediný člověk, který by mně zvedl náladu tu nebyl. Nialle, kde jsi?

Koukala jsem z okna. Na sklo dopadali kapky. Z nebe se snášeli na zem a trochu mi to připomínalo mě. Poslední dobou jsem se cítila přesně takhle. Seděla jsem v tureckém sedu a hladila svými prsty okno. U svých nohou ležel mobil. Čekala jsem, že zavolá, že se ozve. Aspoň kvůli tomu, aby věděl, jak se cítím. Třeba, aby mě povzbudil. Nic jiného od něj nechci. Ani nevím, proč se mnou nemluví, ale byla jsem až jistá, že je to kvůli Zaynovi, že jsem s ním. Ruka mi sjela na nohu a já zaryla své nechty do kolena. Sykla jsem a snažila se nehty zarýt hlouběji. Samopoškozování? Emm kam ses to dopracovala? Kladla jsem si sama pro sebe. Co jsem měla, ale dělat? Každy mě jenom pomlouval. Na každém kroku slyším své jméno a k tomu nějakou urážku. Například ,,Podívej to je ta kráva, co mi ukradla Zayna." ,,Bože ta je hnusná. Proč s ní je? Co má a já ne?." a mnoho dalšího. Vždycky se musím doma podívat do zrcadla a říct si "Vážně jsem tak odporná?"

Opřela jsem svou hlavu a dívala se do stropu. Další poloha, ve které trávím odpoledne. Buď koukám z okna a nebo čumím na strop. Po nocích brečím jako malá a ven jsem vylezla ani nepamatuju. Najednou zavybroval telefón a na displeji se objevilo Zaynovo číslo. Poslal mi smsku. Zase. Vzdychla jsem a přečetla ji. Byla to jedna z těch milostných zpráv, které mi poslední dobou pořád psal. Pousmála jsem se jako vždycky a položila svůj mobil tam, kde byl před chvilkou.

Uslyšela jsem znovení a po něm následovalo zabouchání na dveře.

,,Už jdu." ozvalo se ze z dola. ,,Emm máš návštěvu." houkla na mě Oliv. Já nemotorně vstala a běžela po schodech dolů.

,,Zayne. Nemám náladu na -" nedořekla jsem ,,Nialle. Co tu děláš?" užasle jsem hleděla na blonďáka přede mnou. Culil se od ucha k uchu.

,,Taky tě rád vidím." vešel dovnitř a objal mě. Pevně si mě stiskl k hrudi a vdech mou vůni, jak to dělával.

,,Tak já vás tu nechám o samotě." zašklebila se má sestra a odjela pryč.

,,Proč mi někdy nezavoláš?" dostala jsem se z jeho sevření a dala ruce na své boky.

,,Nechci tě rušit. Poslední dobou trávíš hodně času se Zaynem." pokrčil rameny.

,,Omyl. Poslední dobou sedím u okna a zírám ven." opravila jsem ho a usmála se. Byla jsem tak ráda, že ho zase vidím, že ho mám u sebe.

,,Fajn, ale stejně si s ním víc než se mnou." dodal. Vzal mě za ruku a přitáhl znovu k sobě, aby mě objal. Což se mu opět povedlo.

,,Udělám si na tebe čas. Platí?" špitla jsem a on přikývl.

,,Musím ti něco povědět." vzal mě za ramena a odtáhl mě od sebe. Podíval se mi do očí. Poté mě vzal za ruku a vedl po schodech nahoru. Do prvního patra. Zahnul k mému pokoji a když už jsme byli oba ve vnitř, zabouchl za náma dveře. Posadil se na mou postel. Naznačil mi ať si sednu vedle něho.

,,Co máš na srdci?" nadzvedla jsem obočí a zakřenila se na něj.

,,Sbíral jsem na to dost odvahy. Po těch dnech co jsme se neviděli. Musel jsem v sobě najít odvahu to povědět. Prostě musel." začal a já pocítila v břiše motýlky. Ani nevím kde se vzali, ale každou chvíli jsme se bála, že vyletí z mého těla pryč. Někam hodně daleko. Dotkl se svou dlaní mé ruky a pevně jí stiskl.

,,Emm. Miluju tě a chci, abys byla se mnou."