THE Derry 2 (It)

...1...

1.9.1959

Byla tma. Byla mu zima. Měl strach. Ležel uprostřed lesa. Nevěděl jak se tam ocitl. Jak to taky mohl vědět když pomalu ani nevěděl kdo je. Pomalu se posadil. Hlava ho bolela, připadal si strašně slabý. Nevěděl kde je. Kde se nachází? v Americe? či snad v Evropě? Jaký je vůbec rok? Jak vůbec vypadám? Připadal si strašně unavený. Zároveň mu ale připadalo jako by prospal celé věky. Slunce pomalinku vycházelo nad obzor hustého lesa. Je nový den pomyslel si. Postavil se. Chvíli se rozhlížel kolem sebe, uvědomil si že nevidí. Nic nevidí. Známky civilizace nebo parku, nic. Rozešel se. Nevěděl kam jde. Jestli to tam bude bezpečné ale musel se dostat z toho prokletého lesa. Hodiny ubíhaly a on si začínal dělat starosti s jídlem i pitím. Umře tady snad na hlad? Musel jednat rychle. I když už nemohl, rozběhl se. Běžel tak rychle že si nevšiml velkého kořene před ním. V jednu chvíli letěl ve vzduchu. Tu druhou chvíli ležel rozplácnutý na zemi. Podrážděně vydechl. Tohle není možné! Proč tu je. Musí přeci mít matku a otce. Tak jak se tady vzal? To na něj nedávali pozor a on usnul v lese nebo co. Jediná věc co ho znepokojovala bylo že si nic nepamatoval. Chvíli v těch myšlenkách ležel na zemi než uslyšel hučení. Zvedl hlavu ze země. Do očí mu spadl pramínek hnědých zvlněných vlasů. Poslouchal pozorně. ,,Voda!" zavolal nahlas. Tohle byla jeho první šťastná chvíle za tenhle den. Rychle se zvedl a poslouchal hukot vody. Musela to být řeka. Rozběhl se k tomu vzdálenému místu. Když už si myslel že by měl být na místě prudce sebou trhl dozadu. Byl tam útes a dole byla voda. Vypadalo to jako, jako lom? A to jeho hučení nebyla žádná řeka. Byli to děti, děti které se koupali dole v lomu. Bylo jich sedm. Teda alespoň tolik jich napočítal. Vypadalo to že se úžasně baví, až na jednoho kluka s tmavými vlasy. Ten plaval vzadu a nevypadalo to že se s ostatními chce bavit. Zastesklo se mu. Mám taky kamarády? Měl vůbec nějaké? Tak moc chtěl jít za tím klukem z tmavými kudrnatými vlasy. Třeba by se stali kamarády. Byl na to až moc velký srab. Naposledy se podíval dolů na sedm dětí a pak se vydal dál.

Našel nějakou stesku po které se vydal. Chvilku šel ještě kolem lomu ale pak se cesta stočila zpět do lesa. Za necelou chvíli byl u nějaké silnice. Potřeboval rozcestník, věděl však že je blízko civilizace. Vydal se doprava i když nevěděl jestli tam něco je. Po dalších minutách konečně v dáli uviděl ceduli. Došel blíž a tu ceduli nahlas přečetl. ,,Vítejte v Derry." Ten název města mu něco říkal, něco na co si nemohl vzpomenout. Šel dál dokud neuviděl první budovu. Byla velká. Na začáteční budovu města až moc velká. Přišel blíž. Sirotčinec? To ještě existuje? Pane bože v jaké době to jsem? Podivil se. odtrhl zrak od cedule a rozhlédl se. Uslyšel dětský smích. Zdálo se že vycházel za budovou. Musela tam být nějaká zahrada. Chtěl se tam jít podívat, ale zastavil ho nějaký hlas. ,,Co to děláš kluku! Kde máš rodiče?" Vzhlédl na vysokého muže. ,,Já nevím, pane" řekl nejistě. ,,Máš nějaké?" optal se ho ten chlap znovu. ,,Já nevím" odpověděl znovu. ,,Víš ty něco?" uchechtl se ten chlap. Připadalo mu trapné říkat znovu že neví, zůstal radši mlčet. ,,Takže si sirotek?" Další ticho. ,,Ty toho asi moc nenamluvíš" zasmál se. ,,Jak se jmenuješ chlapče?" Zamyslel se, chvilku to trvalo než našel to správné slovo.

,,Eddie"