...8...

100 13 0
                                    

3.9.1959 Krátce po půlnoci

Eddie tu noc nemohl usnout. Měsíc byl v úplňku a jeho pronikavé světlo svítilo střešním oknem do velkého pokoje. Eddie se nespojeně převaloval z jedné strany na druhou. Nebylo to tvrdou postelí. Bylo to něčím jiným. Měl nepříjemný pocit že ho někdo sleduje. Ale kdo když všichni spaly. Eddie moc dobře věděl že nesmí vstát z postele. Okno vedle jeho postele se roztříštilo. Eddie sebou trhl a pohotově se vyhrabal z postele. Dovnitř vlétla žena, nebo jestli se to jako žena dalo nazývat. Byla vysoká. Dlouhé blond vlasy slepené něčím černým. Roztrhané šaty. Nic horšího v životě neviděl. Nebo snad ano? Už si nevzpomínal. Eddie na tu levitující ženu vyděšeně zíral. Pak se otočila. Obličej nádherně uhlazený, bez vrásek. Červené oči které se na Eddieho naštvaně koukali. Pět centimetrů dlouhé drápy místo nehtů. Eddie zůstal přimrazený k zemi. Dýchání se mu zadrhávalo. Měl astma vždy? ,,Konečně jsem tě našel" zasmál se hluboký hlas. Vůbec to neznělo jako žena. Eddie ze sebe nevydal ani hlásku. ,,Nemáš co říct Edwarde" zasmál se znova. ,,Po té co si mě zbytečně odstranil se mě bojíš!" vykřikl. Eddie se rozběhl ke dveřím. ,,Pomoc!" zakřičel když zjistil že dveře jsou zamčené. Pak se To roztočilo a po celém pokoji padl červený prášek. Když je ho Eddie nadechl zatočila se mu hlava. Přidržel se dveří aby nespadl. ,,Teď už jsme tu samy" tentokrát se To zasmálo hysterickým smíchem. Eddiemu přejel mráz po zádech. Takový smích už slyšel, ale kde? to nevěděl. ,,Si připravený zaplatit za to co si mi před rokem udělal" zavrčelo To. Eddie se divil proč se nikdo z přítomných nevzbudil. Za to mohl určitě ten prášek.

Eddie pořád stál u dveří a vystrašeně koukal na ten přelud. To se na něj usmálo. Následující vteřiny si Eddie pamatoval jen zřídka. To po něm vystartovalo. Přitisklo ho to k zemi a ruce to obmotalo kolem jeho krku. Eddie ztratil přístup ke vzduchu. ,,Jak že si to říkal? Teď přijde konec" zasmálo se To. Eddie už začínal vidět rozmazaně. ,,Eddie!" uslyšel známí has. To zavrčelo. ,,První zabiji tebe a pak i Toziera" zasmál se. ,,Copak to nechápeš, je to jako hra, hra kde máš jen jeden život. Uděláš chybný krok a zemřeš!" Eddie cítil jak jeho poslední vědomí odchází s posledníma slovama Toho. ,,Pusť ho!" zařval ten hlas znovu. To povolilo sevření na Eddieho krku. Eddie začal lapat po vzduchu. Zahlédl jak si k němu někdo klekl. Eddie ucítil něčí ruku na svých zádech. Celé jeho tělo se třáslo. ,,Neboj jsem tady" zašeptal ženský hlas. Byla to Camila. Eddie si všiml že u okna stál Denis a koukal se do temné noci. Když Eddie popadl dech zvedl hlavu. Uviděl denise jak se na něj podezíravě kouká. Nikdo nevěděl co říct. ,,Proč tě chtěla zabít?" zašeptal po chvilce Denis. ,,Já nevím." Eddie sklopil hlavu. ,,Potřebuji najít toho kluka o kterém si mi povídal hned první den" pronesl Eddie do ticha. Denis se na něj nechápavě podíval. ,,Myslíš Toziera?" řekl po chvilce přemýšlení. Eddie jen přikývl. ,,Myslím že vím kdo je!" vykřikla zničeho nic Camila. Denis se na ní podíval. ,,Denny myslím že je to Eddie Kaspbrak" zašeptala. ,,To není možné! Když ten zemřel" zamračil se Denis. ,,Nesmíme to nikomu říct. Musíme nasbírat důkazy že je to opravdu on. A do té doby.." Camila se odmlčela. ,,Jsme v tom jen my tři" podívala se jednotlivě na Eddieho a Denise. ,,Máš pravdu. Musíme To zastavit" dodal Denis. ,,A při tom musím najít Richieho a vzpomenout si'' pomyslel si Eddie.

THE Derry 2 (It)Kde žijí příběhy. Začni objevovat