THE Derry 2 (It)

___2___

1.9.1959

,,První školní den byl docela na pohodu, ne?" zasmál se nuceně Sam, alespoň Richiemu to jako nucený smích připadalo. Sam se mu nezdál už od prvního okamžiku co ho uviděl. ,,Co kdyby jsme dnes zašli do lomu?" navrhl Stanley. Nikdo neměl nic proti, tak se v posledních slunečních dnech vydali do lomu. Richie celou cestu mlčel, zatím co se ostatní živě bavili se Samem. Dozvěděli se o něm spoustu nových věcích. Samovy už bylo patnáct, má bohaté rodiče, takže žije v bohaté čtvrti v Derry. Jak by ses asi choval kdyby si žil v sirotčinci na začátku Derry. Hmm? Řekl mu Richie v duchu. Si jen zazobanej šmejd, nikdy ho nenahradíš. Takovéhle myšlenky se teď honili Richiemu hlavou. ,,Tyhle prázdniny jsme byli v Miami" vychloubal se Sam. ,,Týjo" podivil se Ben. ,,Jak jste tam jeli dlouho?" zeptala se Beverly. ,,Jenom den" usmál se na ní. ,,Počkej jak jenom den" slovo jenom zdůraznila. ,,Tak když jedeš limuzínou tak ti to ani nepřijde tak dlouho" pokrčil Sam rameny. ,,Wow" zašeptal Richie. ,,Co?" podíval se na něj Sam zmateně. ,,Ale nic." Richie na něj hodil falešný úsměv.

Všichni už skočili do vody. Všichni se výborně bavili, jen Richie zůstával stranou. ,,Já a Mike proti Billymu se Samem!" zvolal Stanley. Richie se na ně jen nechápavě podíval. Zapomněli brzo. Moc brzo. Richie odvrátil zrak od svých přátel. Koukal se na vrcholy skal v lomu. Na druhé straně od něj si všiml postavy. Stál na vrcholku jedné skály. Byl to zřejmě chlapec protože měl krátké kudrnaté vlasy. Richie odplaval trochu dál od ostatních aby na tajemného kluka viděl trochu líp. V jednu chvíli by řekl že to byl Eddie, ale to by Eddie nemohl být po smrti. Richie se otočil na druhou stranu. Moc mu ho připomínal. ,,Richie co děláš tak daleko!" zakřičel na něj Ben. ,,Nic jen jsem se na něco koukal!" odpověděl nazpátek. Když doplaval zpátky ke kamarádům zase se otočil na to místo kde ho před tím viděl, avšak ten chlapec tam už nebyl. Richie si protřel oči, buď měl halucinace a nebo už odešel.

Když Richie přišel pozdního odpoledne domů uslyšel z kuchyně hlas. Šel blíž a nakoukl co se děje. Stála tam jeho máma a telefonovala. ,,Dobře Sonio, jsme domluvené. Zítra v té kavárně na rohu Shipquay Street." To mluvila s Eddieho mámou? ,,Dobrá, ve čtyři. Zatím se měj" ukončila hovor. Pak si všimla Richieho jak na ní kouká. ,,Ahoj zlato jak bylo první den ve škole?" usmála se na Richieho. ,,Jo šlo to. Po škole jsme byli v lomu." koukal se zaujatě na telefon. Pak se otočil na svojí matku. ,,Ty jsi volala s paní K?" zeptal se jí. ,,Ano, zítra jdu s ní a Adrianou do kavárny" přikývla. ,,Adrianou?" zeptal se Richie. To jméno nikdy neslyšel. Matka se nikdy nezmínila o nějaké Adrianě. ,,Ou, Adriana je matka Sama. Toho musíš znát, říkala že se baví s Billem." Richie přikývl. Pak se otočil a vyběhl schody do pokoje. ,,Za hodinu je večeře!" zakřičela za ním Maggie. Richie si sedl za svůj psací stůl. Hlavu si dal do dlaní. ,,Ach, kdyby si tu jen byl Eddie. Je to těžké. Chci aby si tu byl. Ty ses ale rozplynul. Co se stalo? Nesnáším Sama, nedovolím aby tě nahradil. Pokud mě tam na hoře slyšíš, chci, chci a-aby j-jsi v-věděl ž-že v-vždycky b-budeš m-můj n-nejlepší k-kamarád" poslední slova se mu říkala těžko. I když se snažil, tentokrát se mu slzy nepodařilo zahnat. Na chodbě uslyšel kroky. Bylo mu to jedno. Dveře do jeho pokoje se otevřeli. ,,Richie, zlatíčko." Byla to jeho máma. ,,Pojď ke mě." vtáhla ho do obětí. ,,Chci aby jsi věděl že tu jsem vždycky, ale vždycky pro tebe." zašeptala.