Just (Boy)friend {yoonmin}

That day...

Tak jo Chime. Je čas. Dneska se to všechno stane. Dneska mu to konečně řekneš. Buď dneska nebo už nikdy. Řekneš mu všechno a nebudeš u toho nervózní, jasný! Nic na tom není. Jen řekneš těch pár slov. Buď to přijme nebo... na to nemysli. Jen by tě to rozhodilo. Jen nádech a výdech to zvládneš...

Za chvíli by měl přijít. Bydlí kousek ode mě. Jsme nejlepší kamarádi už od školy. V té době jsme se domluvili, že za každou cenu musíme bydlet přinejmenším ve stejné ulici aby jsme k sobě měli blízko a tak se taky stalo. On klíče od mého bytu má. Dal jsem mu je kdyby náhodou. Prostě pro všechny případy.

Slyšel jsem zvuk otevírajicích se dveří. Vykoukl jsem na přicházejícího Yoongiho zpoza gauče a nervózně se na něj usmál. On mě za to obdaroval svým zářivým úsměvem a přiskočil ke mě na gauč.

,,Tak co mámě dneska v plánu?" Chvíli jsem dělal jakože přemýšlím i když jsem měl všechno naplánované.
,,No, mohli by jsme dát nějaký film a pak uvidíme."
,,Tak fajn'' odpověděl jednoduše a začal na notebooku vybírat film. Domluvili jsme se že by u mě mohl přespat takže máme spoustu času...

        *

Děj filmu mě nějak zvlášť neupoutal. Za to ale Yoongi měl k obrazovce oči doslova přišpendlené. Celou dobu jsem ho pozoroval. Nevšimnul si toho. Byl tak roztomilý a krásný. Tak teď Jimine. Teď je ta chvíle. Proč to déle protahovat? Jdu na to...

,,Miluju tě." Vyhrkl jsem ze sebe a překvapilo mě že jsem se ani nezakoktal, řekl to dostatečně nahlas a ještě k tomu srozumitelně. Teď co mi na to řekne.
,,Cože? Něco si říkal?" No to si děláý srandu. Ano říkal. Představ si to. Vždyť si mě musel slyšet! No nic tak znova.
,,J-já... mi-miluju tě. " No super. Teď se zakoktám. Jak vyspělé.
Začal se smát. To ale vůbec není vtipné Yoongi! Ublíženě jsem na něj koukal ale on se pořád smál.
,,Jimine, už by jsi fakt měl na svých vtipech pracovat. Nejsou vůbec vtipný." Řekl a pocuchal mi vlasy. Hm? Tak proč se tomu tak směješ? Není to vtip...

,,No... a-alespoň jsem to zkusil, že?" Nervózně jsem se uchechtl. Proč to děláš Chime. Proč mu neřekneš pravdu?
,,Máš pravdu. Snaha se cení." Usmál se. Proč mě teď ten jeho smích tak neskutečně píchl u srdce?
,,A už ticho. Chci dokoukat ten film." Jen jsem poraženě broukl na souhlas a snažil se zadržet slzy které se draly na povrch.

Kim_Sabi_92