Holka s modrými vlasy

17.

Od toho fiaska u Rose jsme se neviděli. Do školy už asi týden nepřišla, na telefonáty mi neodpovídá a na zprávy také neodpovídá. Dost mi už chyběla a dost jsem se o ni bála. Její otec byl opravdu dost agresivní a její máma proti němu nic nezmůže.
"Hej Bibi, neviděla jsi můj bílý crop top?" zavolala jsem. "Ne" odpověděla Bibi. Byl to můj oblíbený kousek oblečení. Začala jsem tedy horečně přemýšlet, kdy by asi mohl být. "Už vím" bliklo mi v hlavě. Naposledy jsem ho měla u Rose na chatě. Asi jsem ho tam nechala. Tak jsem vyběhla ven z domu. Byl víkend tak to nikomu nevadilo. Sedla jsem si na autobusovou zastávku a čekala. Asi za 10 minut přijel autobus. Opět v něm nikdo nebyl. Pustila jsem si písničky a koukala jak krajina kolem mě ubíhá.
Vystoupila jsem na té zastávce jako před časem s Rose. Došla jsem až na konce vsi. Na začátku lesa stála ona chata. Došla jsem až ke dveřím. V pod květináče jsem vytáhla klíč. Ale nemusela jsem ho ani hledat, jelikož bylo odemčeno. Udivilo mě to. Rose říkala že sem moc nejezdí. Vzala jsem za kliku a vešla dovnitř. Bylo tu příjemně zatopeno. Udivilo mě to. Opravdu tu asi někdo musí být. Vyšla jsem po schodech do malého pokojíku. Uvnitř jsem slyšela sténání. Otevřela jsem dveře a z očí mi vytekly slzy. Na posteli ležela Rose s úplně cizí holkou a dělali to. "Rose, jak můžeš?" zaječela jsem. "Promiň" řekla udiveně Rose. "Miláčku, kdo to je?" řekla také udiveně ta holka. Z židle jsem popadla svůj ztracený crop top a vyběhla jsem ven. Rose běžela za mnou. "Kiki počkej. Nech mě to vysvětlit" volala na mě. "Co mi chceš vysvětlit? Že jsi mě podvedla? Že jsem ti věřila? Že jsem se o tebe bála?" brečela jsem. "Promiň, vím že tě to asi bolí. Ale táta mě vyhnal z bytu. Tak jsem šla sem. Seznámila jsem se s Evou a nevydržela jsem to. Pozvala jsem ji sem a zkusila jsem to s ní" řekla Rose. "Aha. A co já s tím?" Štěkla jsem po ní. "Je konec, Rose. Měj se" řekla jsem a odešla jsem ven. "Ne. Já to nechci skončit. Chci být s tebou. Ty jsi moje nejmilovanější" prosila mě Rose. "Vždyť máš Evu" namítla jsem naštvaně a vyšla jsem k autobusu. "Neee" slyšela jsem jak tam Rose něco křičí.

⬆ Eva