Běžela jsem za ní na pokoj. Ležela tam nehybně na posteli. Kolem ní samé hadičky a přístroje. "Ach Rose promiň" povzdechla jsem si. Hladila jsem ji po ruce. Ty to zvládneš, já ti věřím. Ty neumřeš. Prstama jsem jí projela ve vlasech. Tak krásné vlasy jsem nikdy neviděla. A pak jsem se rozhodla nabarvím si část vlasů na modro. Odešla jsem tedy z jejího pokoje na JIPce a šla domů. "musím být silná" říkala jsem si. Doma jsem si vzala peníze a šla k kadeřnici.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
