"Kiki" řekla jednoho dne máma. "Ano mami" zeptala jsem se. "Nejsi nějaká zamilovaná?" zeptala se mamka. "Možná... trochu..." řekla jsem. "Tak víš co. Pozvi ho dneska k nám na večeři" navrhla máma. Bibi se na mě podívala jakože se mnou soucítí. "Dobře" řekla jsem s rozpakami. "Sakra, Rose asi domů nemůžu přivést jako mojí holku. Rodiče by byli zklamaní" přemýšlela jsem horečně. Pak mě něco napadlo. Vyběhla jsem do pokoje a popadla mobil. Z batohu jsem vyndala papírek s telefonním číslem. "Halo" ozvalo se z telefonu. "Ahoj Jime, tady Kiki, ta z koupaliště. Pamatuješ?" řekla jsem rychle. "Jasně že si tě pamatuju. Co potřebuješ zlato?" zeptal se Jim. "Nemůžeme se teď sejít před koupalištěm?" zeptala jsem se. "Jasný tak za půl hodiny tam" řekl Jim a zavěsil hovor. Vyrazila jsem z domu a počkala před koupalištěm. Jim za chvíli taky přišel. "Ahoj" pozdravila jsem ho. "Ahoj, co jsi chtěla?" zeptal se nedočkavě Jim. "No víš. Moji rodiče chtějí abych dnes k večeři přivedla svýho kluka. Akorát já jsem na holky. A nechci přivést domů holku. Rodiče by byli zklamaní. Chápeš?" vysvětlila jsem. "Asi. A co mám dělat já. "Budeš dělat mého "přítele"." řekla jsem. "Aha. Ok. To by šlo. Ale budu si pak něco moci přát i já?" zeptal se Jim. "Jo" řekla jsem s úsměvem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
