Ty Odlišné

1

Zdál se mi zase ten podivný sen, který se už skoro měsíc pořád a pořád opakuje dokola. Stála jsem před velkým, barevným portálem a čekalo mě rozhodnutí. Neznámé osoby mě nabádali ať skočím, že skončí to moje trápení. Za mnou slyším někoho křičet ať to nedělám. Poznávám ty hlasy, jsou to moji rodiče a Ester. Nemůžu se otočit, abych je naposledy spatřila. Nevím, co se to děje. Mám skočit? Po chvíli začnou všechny hlasy pomalu slábnout a já tu sama zůstanu stát před velkým rozhodnutím.

,,Vstávat holky, čeká vás škola. Ať nepřijdete pozdě. Za pět minut ať jste dole." vzbudila nás mamka Ashley a já byla konečně pryč z toho děsivého snu

Dnes nás čeká škola. Chodíme do obyčejné školy v městečku Davidson. Žijeme tu už od narození. Je menší, ale moc krásné. Všude jsou menší rodinné domky s velkou zahradou.

Ester u Ashley přespává často, a tak tomu bylo i dneska.

,,Mami, můžu se tě zeptat, jestli po škole můžu jít k Ester a přespat u ní?" zeptala se Ashley

,,Jo můžeš." zavolala z kuchyně

Ještě chvíli se jen válely v posteli a povídaly si. Když se konečně rozhodly vstát, Ester zamířila rovnou do koupelny a na hlavě si udělala rychlý culík. Ashley si vzala župan, vlasy  smotala do jednoduchého drdolu a sešla po schodech dolů do kuchyně.
Na stole už byly připravené dva hrnky s mátovým čajem a talíře s kouskem čokoládové bábovky, kterou mamka ještě ráno upekla. Sedly si ke stolu a začaly jíst.
Po snídani si šly udělat obvyklou ranní hygienu, převléct se a nějak normálně učesat.
Ester si oblékla černé džíny s dírami na kolenou, které jí moc slušely. K tomu si vzala nové starorůžové triko s krátkým rukávem a nechala si rozpuštěné vlasy, které měla pod ramena s jemnými vlnkami.
Ashley měla modré džíny, červenou mikinu s kapucí a vlasy si udělala do  copu.

Najednou někdo zaťukal na dveře pokoje. Po chvíli se otevřely a v nich stála mamka Ashley.

,,Holky jedu autem do práce tak vás  můžu cestou hodit do školy. Souhlas?"

,,Jo to by bylo super." odpověděla Ashley

Už byl čas vyrazit. Z lednice si vzaly svačinu s pitím a daly si ji do batohu. Obuly si tenisky, batohy hodily přes rameno a vydaly se do garáže, kde čekalo auto. Nasedly do černého jeepu, připoutaly se a mohly vyjet směr škola.

Dorazily  v 7:45, rozloučily se s Jane a rychle běžely do šatny. Přezuly si boty a vyrazily do třídy. Hned první hodinu je čekala matematika. Sedly si do oblíbené lavice vzadu u okna. Když zazvonilo na hodinu, celá třída se postavila a čekala na příchod učitele. Po pár minutách přišel starší, menší postavy a s přísným výrazem učitel. Udělal gesto rukou, abychom se posadili a hodina mohla začít.

Nejdřív jsme si povídaly, jenže pak nás přemohla únava a my pomalu začaly zavírat oči.

Vzbudilo nás až zvonění na přestávku. Otevřela jsem oči a přede mnou stál naštvaný učitel. Drkla jsem loktem do Ester, kterou ani školní zvonek nevzbudil.

,,To si ze mě děláte srandu?! Tak já se snažím vám něco vysvětlit a vy si tu  klidně spíte. Takže buď budete příště obě zkoušený nebo žákovskou knížku!"

Domluvily jsme se na zkoušení a s otrávenými výrazy šly na další hodinu.

,,Ester co máme teďka za hodinu?"

,,Máme chemii. Za chvilku zvoní a já fakt nepotřebuju poznámku nebo další zkoušení."

Rychle jsme vyběhly do druhého patra, kde na nás čekala učitelka. Na škole nemá moc dobrou pověst.