Ty Odlišné

15

Koště se stalo neovladatelným. Začalo nekontrolovaně létat do stran, nahoru, dolu, zrychlovalo, zpomalovalo, naklánělo se do stran, třáslo sebou až z něho Ashley spadla. Naštěstí taťka Ester stihl přičarovat tlusté žíněnky, na které Ashley dopadla. Všichni se rychle seběhli k ní. Učitel jí začal dávat první pomoc, poté zkusit i nějaké to kouzlo.

,,Ester, rychle vezmi můj mobil, který je v černé tašce na lavičce a zavolej záchranku. Číslo je jiné než u nás, je to 555." zavolal učitel

Ester rychle běžela k nejbližší lavičce na, které byla taška. Vytáhla mobil a zavolala kouzelnickou záchranku. Asi po 5 minutách přiletělo žluté houkající auto. Zastavilo přesně u zraněné Ashley. Z auta vylezli dva mladí a sympatičtí muži. Jeden si hnedka klekl s Ashley a začal jí oživovat. Po chvilce přišel i druhý, který ji pomohl dávat na nosítka.

,,Moc vám děkujeme. Bude v pořádku?" řekl vystrašeným hlasem učitel

,,Ano. Začala dýchat, což znamená, že za pár dní bude zase zdravá jak rybička." uklidnil ho zdravotník

K autu rychle přiběhla Ester se slzami v očích.

,,Můžu jet s vámi do nemocnice?" poprosila ho

,,Bohužel moje milá. S ní může jet pouze rodina či kouzelnické dvojče."

,,Ale já jsem její nejlepší kamarádka už od mala. Jsme jako sestry a ona si ještě kouzelnické dvojče nenašla."

,,Je mi líto, ale takto je to v řádu. My by jsme z toho měli problém. Ale neboj se o ní, bude v péči těch nejlepších doktorů."

Po tom co domluvil, zavřel dveře sanitky a odjel.

Ester tam chvíli jen tak stála. Po tvářích jí začaly stékat slzy. Zezadu k ní přišel taťka, který zatím s ostatníma dětma ukončil hodinu.

,,Nebreč Ester. To bude dobrý." usmál se na ní

,,Proč se jí to stalo? Vždyť měla správné koště." řekla smutně Ester

,,Upřímně to ani já nevím. Nevím ani proč nefungovalo to moje kouzlo. Vždy na tento problém to fungovalo. Je to zvláštní."

,,Myslíš, že to někdo udělal naschvál, aby Ashley ublížil?" zeptala se ho

,,Možná ano, ale kdo by to udělal a jaký důvod by k tomu měl? Netrap se tím, třeba to byla náhoda. Já už budu muset jít na další hodinu, uvidíme se později."

Ester se rozloučila a ještě chvilku venku zůstala sama. Pořád jí to nedalo. Chtěla vědět ten důvod, proč se to stalo, a proto se vydala kouknout na koště Ashley. Chvilku si ho jen prohlížela. Nic divného ani podezřelého na něm nebylo. Položila ho zpět na zem a už chtěla jít na další hodinu, ale najednou uviděla na své ruce černou barvu. Přišlo jí to divné, proto se šla znovu podívat na to koště. Chytla ho do rukou a začala ho detailně zkoumat. Na místě, kde se píše velikost koštěte našla neuschnutou černou barvu. Přejela přes ní prstem. Všechna ta barva zůstala na její ruce a pod ní našla pravé přemalované číslo 169.

,,Bylo o 4 centimetry větší, v tom byl ten problém!" zjistila Ester

Rychle se rozběhla do školy. Běžela za taťkou do kabinetu. Zaťukala na dveře, které se po chvilce otevřely.

,,Tati koukej. Někdo přemaloval pravé číslo a napsal tam jiné!" řekla rychle Ester

,,Ester, klid. Pojď dovnitř a ještě jednou mi prosím tě vysvětli, na co si přišla." řekl taťka Ester

,,Dobře." odpověděla

,,Tady si sedni a povídej." vyzval ji, aby se posadila na mohutnou koženou sedačku

Ester se tedy pohodlně usadila a začala.

,,Zkoumala jsem koště, které měla Ashley a všimla jsem si černé barvy, která mi zůstala na ruce. Znovu jsem prohlédla to koště a všimla jsem si, že číslo 165 nebylo pravé. Bylo přepsané."

,,A jaké číslo tam bylo?" zeptal se

,,169." odpověděla Ester

,,Cože? Vždyť to je životu nebezpečné. Jasně jsem vás na to přeci upozornil." překvapilo pana učitele

,,Podle mě to někdo udělal záměrně." řekla Ester

,,To si nemyslím Ester. Neměla spíš Ashley v poslední době nějaké problémy? Nějaké nepříjemnosti?" řekl taťka Ester

,,Panebože tati! Ashley není žádný sebevrah! Vždyť ji znáš od malička."
křikla naštvaně Ester

,,Ester, nemůžeme to vyloučit." odpověděl potichu

,,Tak to si děláš srandu! Ty si fakt myslíš, že to udělala naschvál?!" řekla rozzuřeně

,,Ester já...." nedořekl pan Jininks

,,Tak já ti něco povím. Já znám Ashley už od narození a vím, že by se mi se vším svěřila a nikdy by tohle neudělala." řekla Ester se slzami v očích a vyběhla z kabinetu

,,Vrať se, Ester!" křikl pan Jininks, ale to už byla Ester dávno pryč

Pokračování příště...

Ahoj všichni u další kapitoly❤🙂Doufáme, že se vám zatím náš příběh líbí👍Budeme rády za každý váš hlas a komentář. Tak ahoj u další kapitoly.😊💙