,,Kde to jsem?" Zašeptal John a snažil se rozkoukat ve sluncem ozářeném obýváku. Ležel na sedačce a pod hlavou měl nějaké papíry. Typický Sherlockův styl stlaní, když je polštář daleko, vem první věc, co je po ruce. V tom Johna z myšlenek probral Sherlock, který přiběhl doprostřed místnosti, tam se zastavil a začal nervózně přešlapovat. ,,Čaj?" Zeptal se a těkal očima po místnosti. John se posadil a řekl ,,Pojď si sednout." Sherlock se trochu bojácně posadil vedle Johna a sklopil oči. Styděl se. John se tomu v duchu zasmál. Natáhl ruku a pocuchal Sherlockovi vlasy ,,Mrs. Hudson měla pravdu, co?" řekl a pohladil detektiva po tváři. Sherlock zdvihl překvapeně hlavu a s úlevou se usmál. John se mu podíval do očí a ucítil jak pomalu ztrácí kontrolu. Naklonil se k Sherlockovi tak, že chybělo málo a jejich rty by se setkaly. Místo toho se ale usmál a objal Sherlocka. Ten tohle nečekal a zřejmě se s tím ani nehodlal spokojit. Odtrhl se od Johna a svalil ho zpátky na záda. Vzal jeho obličej do dlaní a zašeptal mu do ucha ,,Přestaň předstírat." John mu vjel rukama do vlasů a políbil ho na krk. Sherlock mu odhrnul vlasy z čela, a pohladil ho po tváři. ,,Jsi idiot Johne. Můj idiot." Chtěl říct miluji tě, ale prostě mu to nešlo na jazyk. Johnovi to však zřejmě došlo, a přitáhl si Sherlocka tak blízko že jim chyběly milimetry do polibku. John už to nevydržel a políbil ho, Sherlock ho začal líbat zpátky a pomalu prejížděl rukama po Johnově hrudi a zádech. Nikam jinam si netroufl své ruce položit. Najednou se ozvalo klepání na dveře. Rychle se od sebe odtrhli, ve stejnou chvíli, kdy do dveří vtrhnula Jenny. Johnova přítelkyně. Vrhla se hned Johnovi kolem krku a vzlykala ,,Řekli mi, že jsi zraněný, přišla jsem co nejrychleji to šlo!" Sherlock i John vypadali dost naštvaně. Jenny si sedla do křesla a začala pomalu usrkávat z horkého čaje, který Sherlock nachystal Johnovi. Sherlock dostal nápad. Zaklepal Johnovi na rameno a ukázal směrem k ložnici. Ten kývl a oba dva rychle vběhli dovnitř a zamkli za sebou dveře.
