Uplynuly týdny od té doby, co se John s Sherlockem probudili v obětí na zemi. Sherlock se od té doby doma neobjevil. Prostě jen tak odešel. A John to chápal, a snažil se nemyslet na to, co bylo. Nyní má novou přítelkyni Leticiu. Vysokou blondýnku s uhrančivě modrýma očima, smyslem pro humor, a jiných kvalit. Prostě perfektní dívka, která se k němu chovala tak, jak si zasloužil, konečně byl šťastný. Ona je ta pravá...
Toho rána se John s Leticiou probudili do východu slunce a ptačího zpěvu. Bylo to nádherné. Leticia byla nádherná, říkal si John, když ji zabalenou v dece tiskl na svou hruď, byla to opravdu láska. Její líčka a čelo ho hřály na prsou, když se k němu přivinula o něco více. Její malá ručka vklouzla do jeho a jemně stiskla. Připadal si jako v nádherném snu, kde byla pouze ona, její láska, porozumění, nebe bez mraků a vítězství. Tohle si přece zasloužil. Po tom všem co viděl, co pocítil. Po té spoustě prolitých slz. Život byl najednou tak jednoduchý, prost všech problémů a hádek. Z přemýšlení ho vytrhla její horká ruka hladící ho po tváři. Usmál se ,,Miluji tě" Let se usmála ,,nápodobně zlato." John si s úsměvem na tváři pomyslel jak lehce se to říká. Jak lehké je sdílet život s někým kdo vás vždycky podrží, kdo s vámi vždy souhlasí, a nikdy se nepře o opaku vašeho tvrzení. A pokud je to takto snadné, znamená to, že jste si souzeni, že vás k sobě zavedl osud, a je to správné. Políbil ji. Ten polibek byl lehký jako pírko, a říkal lehké miluji tebe, a to co představuješ.
Také Mrs. Hudson uznala mou Let jako opravdovou přítelkyni. Všichni nám to přáli, už jsem nikomu nemusel říkat, že nejsem gay. S tou nejlíbeznější bytostí po boku o tom nebylo pochyb. Byli jsme perfektní pár. Nic mi nechybělo. Opravdu nic. Až do teď. Otevírání ledničky. Rozklepnutí jednoho vejce, druhého vejce. Zvuk solničky, sporák. Mrs. Hudson nám nejspíše dělá snídani. Je to od ní moc pěkné. Na chvíli jsem zavřel oči, a užíval jsem si poslední chvilky snění. Zvuk příborů. Lehce jsem pomohl Let z postele, vtiskl jsem jí poslední ranní polibek do vlasů, vzal jsem ji kolem ramen, a vyšli jsme z ložnice. Došli jsme do dveří kuchyně, a v té chvíli se mé srdce zbláznilo, krev mi šuměla v uších, v té chvíli jsem to spatřil.
