Věnování: Michelle_Biebs69 :) užíjte si část ;)
Pohled Sarah:
"Sarah pojď už nebo příjdeme pozdě!!!" Křičela na mě Kelsey, abych si pohnula, protože jinak příjdeme pozdě na tréning. Podívala jsem se na hodiny a stejně už jsme šli pozdě, takže už je jedno jestli o 5 nebo o 15 minut.
"Vždyť už jdu!" Seběhla jsem schody z mého pokoje a Kels už si netrpělivě poklepávala nohou. "Stejně už jdeme pozdě." Rozhodila jsem rukama a šla jsem do kuchyně. Tam jsem si ještě vzala nějaké pití a jablko. Všechno jsem to hodila do tašky a šla zpátky za Kels. "Tak jdeme ne?" Usmála jsme se a obula jsem si conversky.
"Zase pozdě holky?" Zeptal se nás náš učitel Ben a my ukázaly jenom /puppy eyes/ a potom to naštěstí už neřešil a pokračoval ve vyučování. My jsme se hned přidaly.
Po hodině přestávky jsme konečně měly pauzu. Šli jsme si všichni sednout do šatny, no to bych samozřejmě nebyla já, kdybych po cestě ze schodů nezakopla a nespadla. Dopadla jsem celkem tvrdě na pravou nohu. Zasyčela jsem od bolesti a chytla jsem se za nohu.
Hned ke mě přišla Kels. "To by jsi fakt nebyla ty, kdyby jsi nespadla že?" Heh moje slova. "Zavolejte někdo sanitku, asi to má zlomené." Zakřičela Kels a pomohla mi vstanout. Asi o tom něco ví, protože její mamka pracuje v nemocnici jako doktorka, takže toho má doma asi plno.
"Jdu tam volat." Zakřičela Christy a odběhla pryč. Za chvíli přišel i Ben.
"Sarah proboha co jsi dělala?" Zasmál se a podepřel mě, protože už jsem pomalu padala.
"Trošiku jsem spadla no. Bude to v pohodě, není to poprvé, co jsem spadla." Zasmála jsem se a omylem jsem na tu nohu došlápla. "Aaaaau!" Pokoušela jsem se jí zvednout, ale moc to nešlo. Opatrně jsem si jí teda jenom položila na zem a nechala jí tam volně položenou.
"Za chvíli by měli být tady." Přiběhla zpátky Christy.
"Běžte do šatny, potom příjdu." Řekl Ben a všichni odešli. Zůstala jsem tam jenom já, Kels a Ben. "Jdu počkat ven před budovu, aby věděli kam mají jít." Opatrně mě pustil a já jsem se opřela o zeď.
Za chvíli už byli tady a nakládali mě do sanitky. Nemohl se mnou nikdo jet, protože v sanitce nebylo tolik místa.
"Tak jak se vám to stalo?" Ptala se mě jedna ta doktorka, která jela s náma a dávala mi na nohu gázu.
"Spadla jsem ze schodů." Pokroutila jsem očima a ona se jenom zasmála.
"Takových případů už jsme tady měli. Nebojte, pan doktor Bieber (ááá bože představte si že by se vám to stalo!! <3333) je na takové případy přeborník." Domotala mi nohu a potom si sedla na kraj lehátka.
"Hmm." Ani jsem nevěděla co na to více odpovědět. Určitě to bude nějaký děda, s hodně zkušenostma.
Konečně jsme zastavili před nemocnicí a doktoři mě i s lehátkem vyndali ven ze sanitky. Dovezli mě na ambulanci a hned ke mě přišel zase jiný doktor. Viděla jsem, že má jmenovku a na ní napsané Dr. Bieber. Podívala jsem se mu do tváře a nemohla jsem uvěřit tomu, co vidím.
