Doopravdy ho miluju

308 31 9
                                    

Pohled Pavla

Nevěděl jsem co se stalo, ale z pohledu na zdrceného Štěpana mě bodlo u srdce. Stále jsem si nebyl na sto procent jistý co k něm vlastně cítím, co jsem však věděl bylo to, že je to něco víc než si myslím. Snažil jsem se předsvědčit sám sebe, že to tak není, ale lhal jsem tak jenome sám sobě ,,Mrzí mě, že zrovna já jsem byl tím, kdo váš spor zavil." měl jsem chuť teď zajít za Radkem a všechno mu to vysvětlit, protože jsem si právě byl jistý tím, že mám Štěpána doopravdy rád.

,,To nevadí. Jsem rád, že můžu být s tebou a nikdo mi nic nezakazuje." mírně posmutněle se na mě usmál a já hned věděl, že lže. Bylo mu líto, že se s Radkem pohádal a já to chápal, taky bych to tak měl. Chtěl jsem mu pomoci, nějak ho rozesmát a napravit tak svoji chybu ,,Nebuď smutný. Půjdu potom domů s tebou a s Radkem to vyřeším, dobře?" udělal bych cokoliv, abych viděl ten jeho nádherný úsměv, kterým mě právě obdařil ,,Přeci jen je to moje chyba." oplatil jsem mu úsměv a on mě hned na to pevně objal ,,Děkuji." byl jsem šťastný a to už jen kvůli tomu, že jsem ho viděl se ze srdce usmívat.

Netušil jsem však co všechno se za jeho úsměvem skrývá. Netušil jsem kolik bolesti a kolik odhodlání za tímhle šťastným obličejem je. Člověk musí být silný a poradit si sám než mu život konečně umožní být tím kým doopravdy je. Silným a odhodlaným. A já věděl, že ať už se stane cokoliv, tak budu za nás dva bojovat.

Pohled Štěpána

,,Už bych měl jít." ozval jsem se když se blížil večer. Celý den jsme prožili s Pavlem koukáním na filmy a já si to užil. Alespoň jsem nemusel myslet na všechny ty starosti ,,A nechceš tady zůstat do zítra?" nabídl mi Pavel a já nevěděl co mu odpovědět ,,Prosím." prosebně se na mě podíval a já se nervózně podíval na mobil na kterém mi blikalo 10 zmeškaných hovorů od Radka. Co když se přeci jen něco stalo?

,,Tak dobře." rozhodl jsem se na to nemyslet a všechny myšlenky na Radka jsem vyhnal z hlavy ,,Co takhle hodit společný stream?" napadlo Pavla a já nemohl jinak než souhlasit. Chtěl jsem se zbavit všech myšlenek, které mi létaly hlavou a stream byl dobré odreagování. Navíc jsem už delší dobu nestreamoval a ani moc nenatáčel videa. A po pravdě mi to celkem hodně chybělo.

Pohled Pavla

Blížila se dvanáctá hodina večer, když jsme dostreamovali. Viděl jsem na Štěpánovi, že si to užil i přes to, že se ho spoustu lidí ptalo proč teď nevadával videa a nebyl vůbec aktivní na sociálních sítích. Oba dva jsme si stream užili a diváci byli taky nadšení, takže to nebylo až tak hrozné.

,,Dobrou noc." pousmál jsem se, když jsme oba dva lehali do postele bok po boku. Byl jsem rád, že se rozhodl zůstat u mě, jinak bych totiž šel zase do hospody a udělal bych další blbost, které bych následně litoval ,,Dobrou." odvětil mi a za chvíli už spal ,,Miluji tě." zašeptal jsem, vtiskl jsem mu pusu na čelo a za chvíli jsem se po boku Štěpána ocitl v říši snů.

Ahoj 😁 Tahle povídka se pomalu ale jistě blíží ke konci a já jelikož nevím, co bych potom měla psát, nebo spíš o kom, tak bych byla ráda, kdyby jste mi napsali vaše nápady 😇😇 Pokud tedy nějaké máte nebo by jste chtěli vidět nějaký ship v podání mého psaní 😆 Snad se vám kapitola líbí a budu samozřejmě moc ráda za vaše názory :) Budu se na vás těšit u další kapitoly a zatím ahoj 😊
natt_ally 🐼🐧

Konec je nový začátekKde žijí příběhy. Začni objevovat