Šla jsem po schodech do mého pokoje. Otevřela jsem dveře ,vkročila do vnitř a zamkla je. Doufala jsem ,že budu mít chvíli klidu. Potřebovala jsem se vzpamatovat. Snad si nemyslí, že si se mnou takhle budu hrát. Však já mu to vrátím.
Chtěla jsem si na mém notebooku na netflixu pustit nějaký seriál. Děti si hrály a první den na chate stejně vetšinou nicn neděláme, protože se seznamujeme s chatou a prostředím. Nakonec jsem si vybrala nějaký nový seriál a začla koukat. Docela dost mě to chytlo ,ale když jsem byla někde v polovině prvního dílu, uslyšela jsem ,jak někdo klepe na moje dveře. Stopla jsem seriál a odložila notebook na postel z mého klína ,kde dosud ležel. Odemkla jsem a otevřela dveře. Stála v nich moje mamka.
Díkybohu, že to je jen ona.
,,Vicky pojď ,jedeme na oběd do restaurace'' ani nečekala na mojí odpověď a odešla dolů ze schodů. Já si jen povzdychla ,šla jsem zpět k posteli ,abych zavřela notebook a pokračovala v mamčiných stopách dolů po schodech.
K mému překvapení byli už všichni v autě ,takže se vlastně čekalo jen na mě. Stály tam dvě auta a u jednoho z nich čekala mamka. Seběhla jsem cestu k autu a nastoupila do auta ,u kterého stála moje mamka. Sedla jsem si a uviděla, že vedle mě sedí Tobias ,na místě spolujezdce jeho mamka a řídila moje mamka.
To je snad zlý sen.
Tobiasova mamka sice má svoje auto tady ,ale proč ho použít ,když se vejdeme do jednoho ,že ano. Tobias se na mě ušklebil a já jen protočila očima a nasadila si do uší sluchátka. Alespoň doufám ,že ta restaurace nebude daleko ,protože moc dlouho vedle něj sedět nechci.
Jeli jsme asi 20 minut a pak zastavili na menším kamenném parkovišti vedle většího bílého domu s terasou. Asi tam jsou i pokoje na přespání. Pokud mě bude Tobiáš ještě dlouho štvát, asi se tady ubytuju. Došli jsme ta dřevěnou terasu a sedli si ke většímu stolu, aby jsme se vešli. Chvíli jsem čekala ,až si všichni sednou a nakonec na mě zbylo poslední místo, kde jinde než naproti Tobiasovi a vedle mě byl samozřejmě Brian.
Sedla jsem si na židli a vytáhla mobil. Projížděla jsem instagram ,když jsem na sobě cítila něčí pohled. Takový ten pocit ,když na vás někdo hrozně dlouho civí. Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se a nakonec jsem zavadila o Tobiasovi oči. Upřeně na mě díval, pak se uchechtl a taky otevřel mobil.
Chvíli jsem na něj nechápavě koukala a pak se znovu věnovala mému mobilu. Po chvíli přišel číšník. Byl celkem hezkej, měl blonďaté kudrnaté vlasy a byl v mém věku. Podíval se na mě,usmál se a já si dala vlasy za ucho. Objednala jsem si džus a mojí klasiku ,špagety. Hezkej číšník mi jídlo přinesl a ještě držel nějaký papírek ,který mi následně dal.
Byl na něm napsaný jeho instagram. Pousmála jsem se a zvedla hlavu. Zase. Tobias na mě civěl ,teď už s nechápavým pohledem. Naznačila jsem grymasou v obličeji 'co je?'. On jen naznačil rukou ,jako že to je jedno a věnoval se jeho obědu ,který byl mimochodem úplně stejný ,jako ten můj.
Když jsme dojedli ,rozhodla jsem se ,že půjdu na záchod. Vešla jsem dovnitř restaurace a šla na záchody ,kde jsem se upravila. Vyšla jsem ze záchodů a na chodbě potkala toho hezkého číšníka.
,,ahoj'' řekl a usmál se na mě. ,,eh ahoj'' řekla jsem s menším odstupem a dala si vlasy za ucho. ,,ty jsi odsud?'' Zeptal se zvědavě. ,,ne nejsem ,jsme tu na něco jako dovolené'' uculila jsem se. ,,jo tak'' řekl. ,,teď musím pracovat ,napiš mi na instagram'' řekl a usmál se.
Už už jsem chtěla odpovědět ,jenže za mými zady se ozval známý hlas. ,,to nebude potřeba ,že lásko'' řekl Tobias, chytil mě za pas a usmál se na číšníka. ,,eh aha ,kámo sorry'' řekl číšník ,nasadil nejistý výraz a zmizel ve dveřích od kuchyně. Ani jsem nestačila nic říct.
,,děláš si ze mě srandu?'' Řekla jsem naštvaně a odstrčila ho ode mne. ,,no co ,stejně nebyl tak pěknej'' zasmál se Tobias. ,,co ty víš ,rozhodně lepší než ty ,že jo lásko'' napodobila jsem jeho hlas a už se otáčela ,že odejdu. ,,ale no tak'' řekl a znova mě vzal za pas, aby mě zastavil před ochodem. Naše obličeje byli moc blízko sebe. Koukali jsme si do očí. Zase mě hypnotizoval.
Uvědomila jsem si, že takhle si se mnou prostě hrát nebude ,znovu ho od sebe odstrčila a odešla. Nechala jsem ho tam stát na chodbě. Tohle se už nikdy nestane. Ostatní už seděli v autě ,takže jsem si jen sedla do auta ,nasadila si sluchátka a čekala,až vyjedeme. Po pár minutách nasedl i Tobias s pobaveným výrazem na tváři a my mohli vyrazit.
***
Když jsme dojeli zpět do chaty, řekla jsem si ,že si budu volat s Annie. Rozhodně jí potřebuju říct ,co se stalo. Hned jak jsme přijeli na menší parkoviště u chaty ,otevřela jsem dveře a rychle šla za mamkou.
,,mami ,dáš mi klíče ,prosím?'' Zeptala jsem se. ,,na'' řekla mamka a do ruky mi vložila svazek klíčů a rychle šla směrem k chatě. Odemkla jsem dveře a šla do mého pokoje. Chtěla jsem být sama.
Došla jsem po schodech do mého pokoje,otevřela dveře a lehla si na postel. Už už jsem chtěla napsat Annie ,ale někdo zaťukal. Došla jsem ke dveřím a chtěla jsem je otevřít ,ale otevřeli se sami. Stál tam Tobias. Protočila jsem oči a vrátila se do mé původní polohy na posteli.
,,to jsi tak naštvaná? byl to jen nějakej číšník'' uchechtl se Tobias a dál stal ve dveřích. ,,nebrala jsem to tak vážně ,ale nemusel jsi to hned zkazit'' hodila jsem po něm otrávený pohled. ,,ježis'' zasmál se Tobias. ,,sranda ne?'' Dodal a vykročil ode dveří do mého pokoje. Majetnicky si sedl na mojí postel. Dělá, jak kdyby to byl jeho pokoj.
,,stejně by naše mamky nesnesly ,kdyby sis přivedla někoho jineho ,než mě'' řekl po chvíli ticha a zasmál se. ,,no to máš asi pravdu'' zasmála jsem se a zlost k němu trochu polevila. ,,no tak vidíš'' strčil mi Tobias pěstí do ramene. ,,au'' řekla jsem ironicky a začli jsme se smát. Byla to divná chvíle. Nějak jsem nevěděla ,jak to mám chápat.
Najednou někdo zaťukal. ,,dále'' řekla jsem. Dveře se otevřeli a stál tam Bri. ,,čemu se smějete já se chci taky smát'' řekl Brian. ,,tak pojď sem'' řekla jsem a ukázala na postel. Když skočil na postel , začla jsem ho lechtat ,protože vím ,že je to nejvíc lechtivý člověk na planetě. Tobias se přidal. Lechtali jsme ho pár minut a nepřestávali se smát. ,,stoop''' zařval Bri se smíchem ,když už nemohl a my přestali. ,,tak co, pořád se chceš smát?'' řekla jsem a dál se smála. ,,ne'' řekl Brian trochu uraženě a odběhl. ,,s dětmi to umíš'' uznal se smíchem Tobias. ,,už jsem se to nějak naučila ,za ty roky'' řekla jsem, dala jsem si vlasy za ucho a usmála se.
***
Chvíli jsme tam leželi a povídali si o všem možném ,ale přišla jeho mamka. ,,promiňte nechtěla jsem rušit'' řekla ,ale vůbec nevypadalo ,že by jí to vadilo, spíš se usmála a vypadala spokojeně. Už už zavírala dveře ,než jsem jí zastavila ,,ne to je v pohodě a mimochodem mezi námi nic není,, řekla jsem pro ujasnění a vstala z postele.
,,dobře, tak teda pojď Tobiasi'' řekla Tobiasova mamka ,odvedla si Tobiase a já šla k oknu. Byl krásný západ slunce, tak jsem se rozhodla, že půjdu na zahradu si sednout a namalovat ten západ. Jo, maluju. Teda někdy ,když se mi chce.
Vzala jsem všechno potřebné a vyšla ven. Viděla jsem ještě jak s Tobiasem mluví i moje mamka. ,,No uvidíme, co zas vymyslý'' řekla jsem si v duchu. Našla jsem dobré místo na zahradě, kde byl ten západ krásně vidět. Nasadila jsem si sluchátka ,sedla jsem si a malovala. Vzala jsem na to skoro vše. Vzala jsem si pastelky a pustila se do malovaní.
Malovala jsem tak hodinu dokuď se mi to líbilo. Když jsem už chtěla odejít, někdo přeze mě přehodil deku. Podívala jsem se směrem nahoru a tam byl Tobias s Brianem v náručí. ,,děkuju'' odložila jsem stranou obrázek a všechno ,co jsem k jeho namalování potřebovala. Tobias si sedl vedle mě a Briana položil do našich klínů. Divím se, ale tohle byl asi jeden z nejhezčích zážitků tady.
ČTEŠ
Summer Love✔
Romance,,Co se škádlívá, to se rádo mívá'' ne nadarmo se říká. Osmnáctiletá Victoria Dennison jede každoročne s její mamkou na chatu ,kde tráví čas i s ostatními mamky kamarádkami a jejich dětmi. Kdo by čekal ,že se tam tenhle rok objeví někdo, kdo tam nem...