6.kapitola

475 19 4
                                    

Probudilo třesení s mími rameny.
Prudce jsem otevřela oči abych se mohla podívat na toho záškodníka co mi kazí spánek.

Kara se na mě usmívala jak měsíček na hnoji.

,,Dobré ráno." Hlásala nadčeně Kara, která byla už oblečená v uniformě, učesaná a namalovaná."

,,Dobré." Zabručela jsem a praštila hlavou zpět do polštáře.

,,Stávej. Zachvíli začíná snídaně a já se už nemůžu dočkat Amandy a jejího výrazu až se jí budou všichni smát." Prohlásila nadčeně.

Vztala jsem z postele, ze skříně jsem si vzala oblečení a přešla do koupelny.

Oblékla jsem si šedou volnou mikynu bez zapínání, tmavě šedé džíny s dírami na kolenou a černé conversky.

Oblékla jsem si šedou volnou mikynu bez zapínání, tmavě šedé džíny s dírami na kolenou a černé conversky

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vlasy jsem si učesala a nechala rozpuštěné. Lehce jsem se namalovala.
________________________

S holkama jsme si sedli k Nabelvírskému stolu a s Karou jsme vyčkávali Barbie armádu.

Všechny čtyři jsme si vzali ovocné müsly.

Do velké síně vztoupili najednou všechny členky Barbie Armády. Každá měla jinou barvu vlasů jako třeba růžovou, modrou, žlutou, oranžovou ale ze všech nejlepší měla Amanda brčálově zelené.

Všichni studenti a dokonce i někteří profesoři se začali smát. Amanda, která byla jako vždy v čele armády si jen povrchně odfrkla a vydala se k Nebervýskýmu stolu.

Všichni studenti se stále smáli a bylo slyšet i šeptání a tom kdo to podle nich mohl udělat, větčina si myslela že za to mohou Poberti.

,,to vy dvě" zeptala se mě a Kary s úsměvem Rose. My dvě jen přikývli.

,,Hej Amando to je nový účes." Zakřičela jsem na ni i přestože že byla kousek oděmně.

Amanda mě radči jen propálila nemávistým pohledem a dál si mě nevšímala.

,,Páni to je skvělí" Zasmála se Zoe.

,,A to ještě nevíš že to budou mít minimálně týden." Zasměju se a pyšně se podívám na svou práci.

,,Musím zajít na chvíli za bratrem." Řeknu holkám a vydám se za Poberty, kteří o něčem živě diskutují.

,,Brý ránko" pozdravím je a sednusi vedle Eda a Tedyho naproti mě sedí Potter a Fred.

,,Dobrý" pozdraví mě zborově.

,,Myslím že tohle si zaslouží bod." Usmála jsem se a vytáhla z kapsi pergamen na, který jsme založili když nám bylo osm. Soutěžili jsme o to kdo udělá víc průšvihů a zapisovali si za to body.

,,Ty to pořád máš?" Zeptal se a vytrhl mi pergamen z rukou.

,,Očividně" Protočila jsem očima.

Syn chlapce, který přežilKde žijí příběhy. Začni objevovat