Únos

1.7K 40 8
                                    

Jako každou sobotu vstávám většinou až po obědě. Takže potom jsem si šla udělat oběd a po obědě jsem se šla obléct a udělat hygienu (však to znáte).

Chvilku jsem tak ležela v posteli, ale strašně jsem se nudila. Tak jsem se šla projít do parku.

V předsíni jsem si obula boty a vzala si kabát. Na věšáku jsem si vzala klíče a rozloučila jsem se s mamkou.

Po několika minutách jsem přišla do parku. Tam jsem si sedla na lavičku a přemýšlela. Po chvilce tam přišla moje nejlepší kamarádka. Obejmuly jsme se a začaly jsme si povídat. Když se stmívalo, tak Sarah už musela domů. Rozloučila jsem se s ní a ona odešla. Ještě jsem tam chvilku byla, ale pak jsem šla taky domů.

Cestou domů u mě zastavilo velký černý auto. S auta vystoupili dva vysocí muži. Chytli mě a táhly mě do auta. Snažila jsem se dostat z jeho rukou, ale nešlo to, protože mě držel silně. Hodil mě do kufru. Po chvilce se to auto rozjelo a někam jelo.

Po chvilce dojelo na místo. Nějakej muž mě vytáhl s auta a někam mě vedl. Zavedl mě do nějakýho domu. K nim přišel nějaký muž asi to byl pán domu a ten jim řekl ať mě zavedou dolů a potom jim ještě něco pošeptal, ale to nešlo moc slyšet.

Vedl mě po nějakých dřevěných schodech. Až jsme přišly do místnosti, která měla nejspíš sklep, ale to tak nevypadalo. V tom sklepě byly různý provazy, zbraně a všude poházený kosti a lebky. A na zdi byla krev. Začala jsem se tak trochu bát a už jsem věděla, že to bude můj konec.

Ten jeden muž mě pevně držel a druhej někam odběhl. Přinesl několik provazů. Snažila jsem se utéct, ale nepomohlo to. Svázali mě ke zdi a odešly.

Místo nich přišel tam ten nejspíš pán domu a začal mi tam něco říkat, že jeho musím poslouchat na slovo. Kývla jsem a on odešel. Byla jsem tam sama ve tmě a fakt jsem měla strach. A utéct jsem nemohla, protože ty provazy byli fakt silný. A chvilku jsem přemýšlela nad tím jestli mě už hledá policie. Začala jsem s toho pocitu, že jsem tady sama po tmě a že mě unesl cizí muž brečet. Jenom doufám, že se dostanu odtuď živá. Ale jak vidím ty kosti a krev všude po sklepě, tak o tom pochybuju.

Doufám, že se vám příběh bude líbit. Promiňte za pravopisný chyby. A můžete mě sledovat na mých dvou dalších účtech kde taky píšu. Jmenuju se tam adysek12 a Dement321456.

Prosím nezabíjej měKde žijí příběhy. Začni objevovat