Prosím nezabíjej mě

Konec

Předem se vám omlouvám, ale nejspíš t bude krátká kapitola. Bude to mít max dvěstě slov nejspíš.

Za těch sedum dní co tu jsem mám čím dál tím větší strach. Nepamatuju si den kdy jsem nebrečela.

Už tady byla i policie, ale oni jim řekli, že tady nikdo není. Bezva.

No nic prostě jsem pořád přivázaná a celá od modřin a řezanců, takže ty provazy jak mám utáhlý tak to dost bolí. Už mi docházejí síly.

Potom tam přišly a rozvázali mě. Daly mi jídlo a odešli.

Po několika hodinách přišly.

On: Takže už tady byla zase policie a nebavíš už mě takže tě budu muset zabít.

Já: Ne prosím n....

To už jsem nestihla dopovědět, protože střelil.

Spadla jsem na zem a okolo mě se objevila louže krve. Poslední co jsem viděla bylo to jak odcházejí. Pak jsem viděla jenom tmu.

Tak tohle je konec týhle knihy. Doufám, že se vám aspoň trošku líbila. A znovu se omlouvám za krátkou kapitolku.

Vaše Lolinka❤️💟