Zlodějka Snů

8.

Potom, co Elsa se Severusem dotančili, usedli ke stolu prostřenému na večeři. Krom jídla byla na stole květenná výzdoba a planoucí, vonné svíčky.
Elsa se pustila do krupicové kaše s kakaem, kterou poté zapila levandulovým džusem a profesor lektvarů si pochutnal na kuřecím stehně s rýží.

Po večeři sklidil a omyl nádobí, zatímco Elsa se šla vykoupat. Jeho koupelna byla obložena černými obklady a po stěnách byli stříbrné držáky na svíčky.
Vana byla dost velká ale pro větší pocit čistoty si zalezla do sprchy.
Až profesorka vylezla, uvědomila si to, že si zapomněla vzít věci na spaní.
Naštěstí byla obdařena ledovou magií a tak si vyčarovala černou noční košilku a poté se zahalila do černého županu. Z koupelny si to pak mířila do Severusovy ložnice, kde k jejímu údivu jí už Severus čekal taktéž vykoupaný v posteli.

,,Vida kdo přišel. V tom černém opravdu vypadáš jako straka zlodějka." Začne jí provokovat se škodolibým úšklebkem profesor Snape a Elsa se na něj naštve. Lehne si k němu zády do postele a není ochotná s ním už pro dnešek mluvit.
Nakonec to stejně nevydrží a na svou obhajobu mu zase něco odsekne.
,,Co máš furt za problém ?! Ještě jednou mě nazveš zlodějkou a odejdu odtud...OPČM už učíš, tak co teď zase pro změnu po mě chceš !" Naštve se na něho profesorka a v ruce začne žmoulat deku. Nechtěla na něho být tak zlá ale přízvisko​ "Zlodějka" jí už fakt lezlo na nervy.

,,Já chci Tebe. Nechtěl jsem tě naštvat Elso. Omlouvám se a já už to nikdy neřeknu, jen se na mě už přestaň zlobit a nikdy nemluv o tom, že odtud odejdeš. Odpustíš mi to ?" Profesor Snape se k ní přisune blíže a konejšivě jí začne hladit po ruce.
Elsa to dojetím nevydrží a musí se na něho otočit. Vše mu při pohledu do jeho krásných očích odpustila a dala se s ním znovu do řeči.

,,Ovšem že Ti to odpouštím. Na tebe se přeci nelze zlobit můj profesore a neodejdu odtud. Budu navěky tvoje a ty navěky můj." S těmito slovy mu skočí po krku a oba se dojetím obejmou. Severus se už bál, jestli by ho ještě milovala po tom, jak jí opětovně nazval Zlodějkou a tak se jí na to zeptal.

,,Takže mě pořád miluješ ?"
,,Bože Severusi ! Miluju tě jak nejvíc můžu už fakt hodně dlouhou dobu. Milovala jsem tě, miluji tě a milovat tě budu. Ani smrt mi v tom nezabrání...Musí být hrozné milovat takového člověka, jako jsem já..Tedy pokud mě ještě miluješ-" Usměje se na něho Elsa a napjatě čeká na jeho odpověď. Mistr lektvarů se na ní usmál a uvěznil jí pod svým tělem.

,,Elso, tebe bych nemohl nemilovat. My dva patříme k sobě a já tě miluju už od první chvíle, kdy jsem Tě spatřil. Miluju Tě srdcem i duší a tahle láska vydrží navždy." Odpoví jí Severus a Else to vyrazí dech. Byl to první a jediný člověk, co jí miloval takovou, jaká je i po tak dlouhou dobu.

Jejich hlavy se začnou k sobě pomalu přibližovat a oba pak pootevřou svá ústa aby se připravili na tak vášnivé milování, které o chvíli později nastane.