❤ 18. ❤

5.8K 426 57
                                    

Seděl jsem u stolu a sledoval Jungkooka jak objednává zmrzlinu. Byl ke mě otočený zády 'Hmm, ale zadek má fakt pěkný....teda cože? Fuj Tae!' okřikl jsem se v duchu a kdyby tu nebylo tolik lidí tak bych se snad i profackoval. Za chvíli se Jungkook vrátil se dvěma velkými kornoutky.

"Vyber si" Řekl a strčil mi je oba před nos. Ou jaký to gentleman že mě nechá si vybrat. Vzal jsem si tedy ten jahodový a jemu nechal borůvkový.

"Děkuju" Usmál jsem se a vydali jsme se z cukrárny pryč.

"Tak, co budeme dělat teď?" Přerušil jsem to ticho které na můj vkus trvalo příliš dlouho. Jungkook se zamyslel a nakonec řekl něco co mě docela překvapilo.

"Mohl bys mi o sobě něco říct" Věnoval mi krátký pohled který ale hned na to stočil opět k zmrzlině.

"No, tak dobře. Přistěhoval jsem se sem z Daegu. Mamka je zdravotní sestra a jsem jedináček. Mám rád růžovou barvu a roztomilé věci. Taky miluju palačinky se šlehačkou, procházky, hudbu a kreslení. A hrozně bych chtěl kočičku" Vychrlil jsem ze sebe a pak se poočku podíval na Jungkooka, který mě celou dobu pobaveně sledoval. Raději jsem odvrátil pohled a strčil si plnou lžičku zmrzliny do pusy, načež jsem uslyšel jeho tichý smích.

"Co je?" Zeptal jsem se uraženě a zamračil se.

"Já jen že máš celou pusu od zmrzliny" Řekl už o něco klidněji a palcem mi přejel po horním rtu. Pomoc! Asi jsem zapomněl jak se dýchá!

"Ehm, teď ty" Pobídl jsem ho s lehce zarudlými tvářemi a štouchl do něj loktem.

"Fajn. Žiju tu už od narození. Mám staršího bratra který žil dlouhou dobu v Daegu a před rokem se vrátil zpátky. Dřív jsem si byli hodně blízcí ale když odešel tak jsme se odcizili. Teď se ale všechno snaží dát do pořádku" Jungkook se sám pro sebe ušklíbl: "A jinak miluju tanec a hudbu a hry na PlayStation i když teď vlastně nemám kde hrát. Otec mi je kvůli známkám zabavil, krerén" Ulevil si a naštvaně zarazil plastovou lžičku do kopečku zmrzliny.

"To mě mrzí" Řekl jsem tiše a uždíbl si ze lžičky. Pak mě napadlo něco, čeho budu později dozajista litovat.

"No a nechceš zajít k nám a něco si zahrát?" Zřejmě jsem tím překvapil jak sebe tak i Jungkooka, protože na mě hodil lehce zmatený pohled který ale brzy vystřídal jeho úsměv. Proč jsem si nikdy nevšiml že když se směje tak vypadá jako zajíček?

"Jasně, rád" Odpověděl a tak jsme se vydali ke mě domů. Cesta nám zabrala jen chvilku, protože jsme ji celou prokecali o různých filmech, hrách a vůbec všem možném. Nikdy bych nevěřil že to řeknu, ale Jeon Jungkook se mi pomalu začal zamlouvat.

🌸🌸🌸

Trochu nudná kapitola, podle mě se ani moc nepovedla ale poslední dobou na to psaní nějak nemám náladu.... příště to snad bude lepší 😷

Můžete mi tu zatím třeba napsat co by spolu mohli u Taeho doma dělat. Mamka bude celý den pryč a budou mít byteček jen pro sebe 😏

A taky mě z nudy napadlo...

Pokud máte třeba nějaké otázky na mě tak se klidně ptejte, pokud vás teda něco zajímá 😌😇💕 Odpovědi bych napsala do další kapitoly 🌹

Komenty i vote potěší~ 🌈💕

Komenty i vote potěší~ 🌈💕

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Btw J- Hoooopeeeee!!!

Btw J- Hoooopeeeee!!!

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Daydream~ daydream~

Baby doll [TaeKook] Kde žijí příběhy. Začni objevovat