Baby doll [TaeKook]

❤ 2. ❤

Taehyung P.O.V

Druhý den jsme se sbalili a vyrazili do Seoulu. Cesta ubíhala v tichosti které přerušovalo jen rádio. Nebylo to ale takové to nepříjemné ticho nýbrž takové, které vás donutí přemýšlet. Nevím o čem přemýšlela mamka ale na tváři měla lehký úsměv. Já jsem přemýšlel o tom jaké to bude. Jestli mě budou mít spolužáci rádi, jestli si najdu přátele a taky nad tím, jak si zařídím pokoj. Rozhodně musí být růžový se spoustou plyšáků.

Podobnými myšlenkami jsem strávil celou cestu dokud mamka nezastavila před docela velkým domem. Dobře, není to žádná vila ale je to rozhodně větší než nás starý dům. S otevřenou pusou jsem vystoupil z auta.

"Tak co TaeTae, líbí?" Zeptala se mě mamka, která vystoupila chvilku po mě.

"Je parádní" Řekl jsem uznale.

"Stěhováci už tam nanosili nábytek, takže stačí jen vynést krabice s věcmi, trochu to poupravit a bude to perfektní. Asi nejdřív začneme s tvým pokojem co říkáš?"

"Dobrý nápad" Souhlasil jsem a šel mamce pomoct s krabicemi.

Zabralo nám to 2 hodiny než se nám podařilo odnést úplně všechno. Ale jakmile bylo hotovo, dali jsme se do předělávání mého pokoje. Natáhli jsme bílý koberec, rozestavěli nábytek a zbytek jsem si už hodlal zařídil sám zatímco se mamka šla věnovat ložnici.

Z krabic jsem začal vytahovat všechny plyšáky, knížky, oblečení a další věci, které jsem potom naskládal do skříně, na poličky a na postel. Prostě všude kde se dalo a vypadalo to hezky.

Do večera jsem měl vše zařízené a musel jsem se pochválit, protože výsledek stál rozhodně za to. Vytáhl jsem z kapsy mobil a udělal pár fotek které jsem si dal na instagram.

BabyDollTae
Korea, Seoul

59 likes
Můj nový pokoj 😆🌸
#stěhování

SunnyHorse: Pěkný TaeTae 😇

Ummaumasan: Jaká byla cesta? Btw pěkně sis to zařídil, někdy se na to musím přijet podívat 🌸

Bogumie: Už teď nám chybíš Tae 😭

OmoPotato: Eww pokoj jak pro holku...

Momosae: Kawaii ❤🌸

Když jsem si četl komentáře od kluků musel jsem se usmívat. Tak hrozně mi chyběli a to jsem​ pryč jen pár hodin. Co budu dělat zítra? A pozítří? Chystal jsem se jim odepsat když mi mamka zaklepala na dveře a poté je pootevřela.

"Můžu?" Zeptala se a když jsem kývl na souhlas, vešla dovnitř s něčím v ruce.

"Sice vím že máš narozeniny až za dlouho ale chtěla bych ti to dát už teď. Takové bolestné za to stěhování" Usmála se a podala mi krabici ovázanou bledě modrou stužkou.

Opatrně​ jsem stužku sundal a když jsem zvedl víko, zatajil se mi dech.

"Můj bože mami, to je nádhera já.....děkuju, moc děkuju" Nevěděl​ jsem co mám dělat a tak jsem ji pevně stiskl v objetí

V krabici leželi poskládané šaty o kterých jsem dobrých pár měsíců pořád mluvil. Modro fialové se vzorem zámků v galaxii, s mašličkou v pase a krajkami. K nim byli přibalené i černé nadkolenky a mašle do vlasů.

"Zkus si je zlato, chci vidět jak v nich vypadáš" Řekla a já s radostí souhlasil a šel se do koupelny převléct. Za chvíli jsem vyšel ven a koukl na sebe do zrcadla. Byly opravdu nádherné a perfektně mi padly.

"Moc ti sluší TaeTae, mohl by sis je vzít zítra do školy co říkáš?" Po těchto slovech jsem znervózněl a asi to na mě bylo vidět

"Pojď ke mě zlato" Pobídla mě mamka abych si sedl k ní na postel. Když jsem tak učinil, chytla mě za ruku a podívala se mi do očí.

"Neměj strach, všechno bude v pořádku. Hlavně se kvůli nikomu neměň. Zůstaň takový jaký jsi a na to co si myslí ostatní se vykašli" Povzbudivě se na mě usmála a mě nezbývalo než ji úsměv oplatit.

🌸🌸🌸

Snad se vám další kapitola líbila 😇

Komenty i vote potěší 👻

Btw takhle vypadají ty šaty 🌈