11. Kapitola

10 1 1
                                    

"Jsme tady Chris!" Křičí Herp hned jakmile sesedneme ze Zleka.

"Nemusíš tak hulákat. Já tě slyším." Křikne na něj nazpět Chris, která se vynoří zpoza rohu budovy.

"Ahoj Chris. Dlouho jsme se neviděly, co?" Pozdravím se smíchem.

"Nojo, no. Já jsem tě akorát potřebovala představit všem, aby ti nebránili vstoupit, víš? My tu máme takové hlídače." Vysvětluje mi Chris.

"Aha. Ale jek to, že mě sem pouštějí teď?" Zeptám se, jelikož to nechápu.

"Jsi tu s Herpem a v jeho doprovodu sem mohou všichni. Kdybys však přišla sama a vešla jen tak do domu, myslím, že by z toho byly problémy." Vysvětluje mi Chris.

"Aha. A co jsou zač?" Zeptám se.

"No... Je to kříženec chameleóna a jaguára." Řekne Chris a sleduje můj výraz. Já se však nezatvářím podle jejích očekávání překvapeně, ale na obličeji se mi usadí nadšený úsměv. Miluju tyhle křížence!

"Ehm... A mohla bych je vidět?" Zeptám se.

"No jasně. Notak kluci. Vylezte! Chtěla bych vás někomu představit." Řekne Chris do prázdna. Najednou se u jedné zdi objeví obrys velké kočkovité šelmy.

"Páni." Vzdychnu, když si všimnu, jak jsou velicí. Kri u mých nohou se zbarví do bíla a schová se mi za nohy. "Notak Kri. Přece se jich nebudeš bát. Víš kolik by ses od nich mohla naučit?" Řeknu jí. Mohla by se totiž naučit maskovat, jako to dělají oni.

"Tak Trino, tohle jsou naši strážci. Alek, Alen a Alex." Řekne Chris.

"Moc mě těší pánové. Tohle je Kri. Omluvte jí prosím je trochu plachá." Řeknu směrem ke strážcům, když se snažím posunout Kri zpoza mých nohou. "Kri! Vlez. Vždyť ti nikdo nic neudělá!" Snažila jsem se jí přesvědčit. Kri se na mě podívá a pak pomalu přejde před moje nohy. Podívám se na strážce, ale ti nic nedělají. Kri se zbarví do modra a pomalu se k nim vydá. Strážci se v tu chvíli na ní podívají docela překvapeně a změní barvu také do modra. Kri vypískne zase začne zářit jako sluníčko. Strážci se zbarví taky do žluta.

"Páni. To je podívaná." Řekne vedle mě Herp.

"Souhlasím s tebou." Řeknu a s úsměvem dál sleduju tu podívanou. Teď už nemění strážci barvy podle dračice, ale Kri podle strážců. Teda alespoň se o to snaží. Strážci se momentálně zbarvili do tyrkysova. Kri se je snaží napodobit, ale nejde jí to, takže se její šupinky barví nejdřív do modra a pak do zelena. Kri ke mně smutně přiběhne. "Nic se neděje, jsi ještě malá. To se naučíš. A podívej se, jak máš dobré učitele." Snažím se mojí malou Kri uklidnit.

"Mám nápad. Co kdybys mi ty pomáhala s ostatními zvířátky a Kri by zůstala s hlídači? Můžete se naučit signál, když jí budeš potřebovat zavolat." Řekne Chris, která to všechno do teď pozorovala.

"Dobrý nápad, ale jaký signál?" Zeptám se.

"Já nevím. Třeba písknutí na prsty, nebo tak nějak." Snaží se mi to popsat Chris.

"Neumím pískat na prsty, ale napadá mě tohle..." Řeknu, vytáhnu z podprsenky proužek kůže, který tam vždycky mívám přesně kvůli tomuhle, narovnám ho a z boku na něj co nejprudčeji fouknu. Ozve se táhlý tón, který je mi dobře povědomý. Kri se na mě podivně podívá, ale přiběhne ke mně.

"Jak jsi to udělala? A proč s sebou taháš tu kůži?" Zeptá se mě Chris.

"No. Prostě jsem na tu kůži foukla a on se ozval tón. To mě naučil táta. A tu kůži tu mám, protože, když se ztratíš, tak je tenhle zvuk slyšet na míle daleko a doma to většinou signalizovalo, že je někdo v nebezpečí." Vysvětluju a poté pohladím Kri po hlavičce, jako pochvalu za to, že přišla.

"Aha. Tak to by myslím mohlo stačit jako signál a očividně nemusíš Kri nic učit, jelikož přišla." Řekne Chris.

"Dobře, takže signál máme. Teď se ještě zeptat strážců, jestli jim nebude vadit, když u nich necháme Kri." Řeknu a k dotyčným se rozejdu. "Ahoj. Mám na vás prosbu. Mohla bych vám tu prosím nechat Kri? Já bych potřebovala pracovat a napadáte mě vy, jelikož byste mohli Kri něco naučit. Co vy na to?" Zeptám se jich. Strážci se na sebe podívají a pak na mě kývnou. "Mockrát vám děkuji." Řeknu k nim a jdu zpět ke Chris.

"Tak co?" Zeptá se.

"No. Nechat jí u nich můžu a myslím, že se jí pokusí i něco trošku naučit." Odpovím. "A Kri. Ty tu zůstaneš s těmi strážci, ale jakmile zaslechneš ten zvuk, tak všeho necháš a přiběhneš ke mně, ano?" Říkám ke Kri. Ona přikývne a rozeběhne se ke strážcům.

"Taky bych chtěl být tak nadšený, když se musím učit." Řekne Herp, který nás očividně celou dobu poslouchal.

"Jo, to já taky. No nic. Můžeme jít pracovat." Řeknu.

"Tak jo. Začneme..." Za chůze na mě mluví Chris.

Celý zbytek dopoledne jsme s Chris pracovaly u zvířat a já si to moc užívala. Pak k nám přišel Herp, že je čas jít na oběd, a tak jsem musela zavolat Kri. Ten signál se opravdu osvědčil, jelikož bych ji hledala opravdu dlouho. Doletěli jsme na oběd, tam jsme se pořádně najedli a pak se rozloučili. Herp mi předal pokyny, kdy a kde máme sraz kvůli tomu seznamováku. Zjistila jsem, že to je na míse, kam netrefím, a tak mi Herp slíbil, že mě vyzvedne a dovede na to místo. Šla jsem do pokoje a začala se chystat. Kri byla celá natěšená, a proto pobíhala po celém pokoji. Já se snažila se psychicky připravit, ale Kri mi to docela kazila. Tak jsem se alespoň oblékla podle pokynů od Herpa a už jsem jen čekala, kdy mě vyzvedne. 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 06, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

TrishiaKde žijí příběhy. Začni objevovat