Když záblesk zmizí pomalu otevírá oči a vidí jeskyní do níž dopadá sluneční světlo odrážející se od vodní hladiny, které ho na okamžik oslepí. Jakmile si jeho oči přivyknou na světlo pořádně se zde rozhlédne.
Jeskyně je plná malích jezírek, měla vysoký strop ,že by se v ní mohl v klidu proletět a v místě kudy tam proudilo světlo byli na sobě položené kameny na nichž rostla jemná tráva.
Sorron se zvedl ze země a chtěl vyletět otvorem ven. Když chtěl pohnout pravím křídlem rozlila se mu po těle strašná bolest. Podíval se tedy co se děje. Když si křídlo pořádně prohlídl zhrozil se, křídlo bylo na okrajích potrhané a kosti se mu v pátek místech trochu pochroumaně, hned mu došlo že bude nejspíš zlomené. Musím si to nějak ošetřit a udělat dlani jinak jsem v háji. Přilétlo mu hlavou.
Vydal se tedy k otvoru aby se dostal ven a zjistil kam jo řeka zanesla a jak daleko.
Sebral sílí které mu zbylo a vylezl otvorem na povrch. Když se dostal na povrch nemohl uvěřit svím očím. Ocitl se v lese jehož půda je poseta mnoha fialovými květinami. Toto nemohl být ten strašidelný Efrýský hvozd o kolo něhož je tolik hrůzných historek a příběhů na tomto místě zpívali ptáci bzučel hmyz a sem a tam zahlédl pohyb v trávě či křoví.
Procházejíc zvláštním místem zaslechne jak mu nad hlavou zašustí křídla a tak se rychle skloní. Poté hlavu zvedne a s otevřenou tlamou hledí na tvora který prolétl těsně nad jeho hlavou.
To není možné vždyť mají být vyhynulí. Prolétne Sorron i hlavou když si uvědomí že hledí na nádherného fénixe.
Fénix na něj hledí a poté se odrazí od větve a letí pryč. Po chvíli se drak zpamatuje a jde dál. Po cestě narazí na pár lián a dlouhých a rovných klacků ze kterých si udělá dlahu. Když jí dokončil vydal se hledat jakoukoli známku po dračích.***
Šel čelí den když spatřil kraj hvozdu a tak přidal. Běžel velice rychle, jen tak tak stačil zastavit když se předním objevil sráz.
,,Zatraceně tohle mi ještě scházelo." Zaklel Sorron který byl po cestě velmi utahaný a deptalo ho i to že nevěděl kde je.
Měl bych najít místo kde přečkání noc. Napadlo jo a tak se že srázu rozhlédl. Uviděl jeskyní kousek od místa kde stál. Když se Vidal k jeskyni viděl po cestě nějaké bobule a rozhodl se je sníst protože potřeboval nějaké živiny aby se rány na křídle zahojily.
Už byl u jeskyně když se mu začalo dělat špatně a viděl rozmazaně a celý svět se mu začal točit.
Když došel do jeskyně nezmohl se nanic víc něž sebou hodit na zem a poté usl.Kvůli bludů a vičerpánim si a ní nevšiml dvou híbajicím se stínům které se též nacházelo v jeskyni.***
Ohnivý drak byl tak hloupí že si nevšiml že jí bobule ze Smrtibludu, rostliny která způsobuje halucinace a někdy i smrt. A byl tak zaneprázdněn že si ani nevšiml Fénixe který jo sledoval ud dobu co vylezl z jeskyně.
A onen ohniví drak nebil jeho jediným cílem co sledoval. Sledoval další dva draky kteří se usídlili v téže jeskyní jen o chvíli dříve a taky snědli bobule Smrtibludu.
O tomto by se měla dozvědět Luna. Prolétlo Fénixe hlavou a vydal se tuto správu oznámit své přítelkyni.
ČTEŠ
Šepot dračího blesku
FantasyProsím je to můj úplně první příběh. Elementary země krásy a radosti, tak tomu bylo před mnoha a mnoha lety za vlády vládce pátého elementů. Nikdo neví co se přesně stalo a mnozí to považují za příběh pro mláďata. Od doby kdy Vládce zmizel, a nezane...