Kapitola 5

19 1 0
                                    

Tuto kapitolu věnují Anezka-Nemcova.

Temnota. To bylo jediné co mladý drak viděl. Nemohl nic dělat, nešlo mu se pohnout. Myšlenky mu výřili hlavou. Jsem mrtví? To byla ta která byla nejvíraznější.

Nevěděl jak dlouho tam tak ležel než ucítil jemný dotek pod bradou. Dotek byl jemný, opatrný a velice něžný, i když to byla jen chvilka tak mu to připadalo strašně dlouhé. Dotek mu byl tak příjemný že mrzutě, skoro nepatrně, zavrčel když zmizel. Vzduchem se najednou začala linout jemná a příjemná bylinná vůně, která na něj měla uklidňující vliv. Sorron si nebyl jistý co se to tady děje, a i přes vůni bylin, ho přepadly obavy, ale najednou dotek ucítíl znovu. Byl ale na jeho křídlech po kterých lehce přejížděl, vždy když ale narazil na místo které by lo buď zlomené nebo potlučené, a že jich nebylo málo, sebou lehce škubl. Když už necítil na svíčku křídlech nic trochu se mu ulevilo, nebylo to nic příjemného když měl celá křídla pomlácená. Po době která trvala jen pár minut zas ucítil tlak na křídlech trochu se ošil, když najednou ho zaplavil pocit úlevu. Něco mu na křídla rozmazávalo nějakou mast která bolestivá místa chladila. Když měl celá křídla potřená cítil jak se mu k místu, kde se setkávají křídla s tělem, u jeho levého křídla přitisknuty dlouhé a tvrdé věci z horní a spodní strany kosti, ke které mu byli následně přidělány. Pak už se nic nedělo a on se zaposlouchal do okolních zvuků.
Po chvíli, naplněné vůni bylin, pocítil jak mu něco zvedá hlavu a otevírá tlamu. Nevěděl co se bude dít teď, dokud neucítila jak mu něco stéká do tlamy. Tekutina byla hustá a velice sladká, a když mu zaplnila celou tlamu tak polkl. Pak jen cítil jak se mu hlava dotkla země a opět upadl do hlubokého spánku.

Otevřel oči které , kvůli ostrému světlu je ale opět zavřel. Když si jeho oči zvykli na světlo opatrně je otevřel. Zvedl hlavu a docela se lek kde se nachází, po chvíli si vybavil co se předchozího dne stalo. Jak na něj a vojáky zaútočili vlkům podobné šelmy, jak spadl do řeky, jak se ocitl v jeskyni ze které se potom vydal na průzkum a jak byl unavený a tak hledal místo kde si odpočine a našel jeskyni ve které se teď nachází.
Z myšlenek ho vytrhlo temné zavrčením a on rychle otečil hlavu k místu odkud se ozvalo.
Na okamžik se mu zastavilo srdce. Hleděl na dva draky v bojovém postoji. Pár metrů na právo od něj stál vysoký a velmi mohutný drak. Jeho šupiny byli už na pohled tvrdé a hrubé s barvou tmavého smaragdu a ořechové oči, v tom množství ořechů byli vidět jen tenká špehýrka jeho zorniček.

 Jeho šupiny byli už na pohled tvrdé a hrubé s barvou tmavého smaragdu a ořechové oči, v tom množství ořechů byli vidět jen tenká špehýrka jeho zorniček

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Okamžitě poznal, že se jedná o zemního draka a na proti němu stál drak vzdušný.
Oproti zemnímu byl mnohem útlejší, ale jeho křídla byla oproti jeho tělu neúměrně velké. Jeho šupiny byli o dost jemnější a měli odstín nebeské modří. Oči měli barvu pampelišky a stejně jako zemní drak v nich měl malé štěrbiny.

Mladý princ se pomalu a opatrně postavil, ale ocasem zavadil o pár kamínků na zemi, jejichž rachot se rozlehlé po jeskyni

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Mladý princ se pomalu a opatrně postavil, ale ocasem zavadil o pár kamínků na zemi, jejichž rachot se rozlehlé po jeskyni.
Hluk který způsobil na něj upoutal pozornost obou naštvanejch draků. Okamžitě se taky postavil do bojové pozice.
Jen stáli a všichni se mněřili zuřivími a nic neříkajicími pohledy. Když to vypadalo, že po sobě skočí, roznesl se jeskyní melodický a velmi naštvaný hlas.
,, Co se to tu děje!!!"

Šepot dračího bleskuKde žijí příběhy. Začni objevovat