nespravedlivé obvinění

32 1 0
                                    

Zuniga je mrtvý. Ten chudák neměl před Garciovou zlobou žádnou šanci.

,,Kapitán byl zastřelen z těsné blízkosti. Vražednou zbraň držím ve své ruce."

,,A čí je to zbraň pane starosto ?"

,,Josého  Rivery. Riverova zbraň a uniforma byli nalezeny na místě činu."

,,Co máme dělat ?"

,,Najděte ho a přiveďte ho ke mě.  Kdyby se vzpíral zastřelte ho."

,,Nemůžeme ho přece...."

,,Slyšeli jste rozkaz !"

,,zastřelte ho" ta slova mi ošklivě zní v hlavě, když překračuju uschlé větve, jež se povalují v jehličí.

Hledám ho a vím že se tu musí někde schovávat, značen vinou zločinu který nikdy nespáchal.

Starosta Katarínu někde zavřel aby ho nemohla jít hledat a tím mi docela usnadnil práci.

,,Tati co si to provedl ?!"

,,Jdem nechci aby si se do toho pletla."

,,Ale já ho musím najít. To je strašný omyl."

,,Toho chlapa nesmíš už nikdy vidět !"

Potom ji chytil a zamknul na dva západy asi aby měl jistotu. Starosta ho vůbec nezná když si myslí že ho José skutečně zastřelil. I Katarína která toho nebyla svědkem je stoprocentně přesvědčená že by to nikdy neudělal.

,,José !"
už tu bloudím pěkně dlouho a pořád ho nikde nevidím.
Jako by se propadl do země.

Obejdu pár stromů a objevím se na mýtince. Rozhlížím se kolem sebe v naději že ho někde zahlédnu ale místo toho se tu objeví někdo jiný.

Někdo po kom mé srdce tak nějak netouží. Přepadne me děsivá chuť vylít si na něm veškerou zlost kterou v sobě mám.

,,Ty seš takovej hajzl, tys to na něj narafičil."

,,Na koho ?" rekne ostře

,,Nevíš ? Na Josého na poručíka Riveru to ty jsi zabil Zunigu ne on."

,,To je sice pravda ale ty proto  nemáš žádný důkaz. Tudíž svého miláčka asi těžko zachráníš."

,,Tak to se pleteš."
řeknu rázně a chystám se odejít ale zastaví mě

,,Ani krok !"

Pomalu se otočím a vystrašeně pohlédnu do Garciovi tváře.

,,Možná ho ochráníš před policií ale když ho nedostanou oni, dostanu ho já.  Jeho a všechno co měl kdy rád."

,,Jestli mu něco udeláš tak....."

,,Tak co zabiješ mě ?"

,,Přesně tak."
vší silou do něj strčím ale s ním to ani nehne

Chytne mě za rameno a drsně mě pošle rovnou k zemi.
Chci se zvednout ale všechno mě bolí.

,,To nemá smysl, Carmen. Pouštíš se do předem prohraného boje."

Těžce se zvednu do sedu a porovnám si rozcuchané vlasy, Garcia se sehne k zemi a podá mi pomocnou ruku.

Uhnu mu a zamirim pohledem na opačnou stranu.

,,Chci ti jen pomoct."

,,Nestojím o tvou pomoc."

,,Carmen já....."

,,Ne !" kriknu a hbitě se zvednu.
,,Nic mi neříkej."

Už se na něj ani nepodívám a rychle uteču. Naštěstí mu jeho hrdost nedovolí jít za mnou.

,,José ! Kde jsi ?  José !"

Někdo me chytí okolo ramen a ja se leknu tak moc že na chvíli přestanu dýchat.

,,Carmen."

Je to on, můj José a já jsem snad nikdy v životě necítila větší úlevu.

,,Díky bohu"
otočím se k němu čelem a on se jen mile usměje.

,,Musíme rychle zmizet."
,,Ne."

Překvapí mě to
,,Ne ? Ale to je jediná možnost budeme spolu a pryč od toho všeho."

,,Já nikam neodejdu dokud neočistím svoje jméno."

,,Ale to on ti nedovolí, Garcia zničí všechno na čem ti záleží, všechno."

Smutně ho držím za ruce zatím co on přemýšlí, najednou jako by si něco uvědomil.

,,Počkej, co by mohl chtít Garcia od Kataríny ?"

,,No..." přemýšlím ,,Záleželo ti na ní a on udělá všechno proto aby ti ublížil."

,,Já, musím ji varovat."
,,Nedostaneš se k ní."
,,Ale...." prohlédnu si ho když vidím jak je nervózní
,,...mohla bys jít ty."

,,Proč bych to asi měla dělat ?!"
zeptám se trochu víc nahlas než jsem chtěla

,,Protože....i kdybych jí už nikdy neměl vidět přece ji musím pomoct. Protože jsem ji zradil a moc jsem ji ublížil."

Prepadne mě pocit viny, to všechno jenom kvůli mě. Dřív mi přišlo normální obracet chlapům život na ruby. Ale on. Strašně mi na něm záleží. Vůbec se nepoznávám, ta dřívější nafoukaná žena mizí v nenavratu a místo ni je tady zamilovaná žena která by pro svou lásku udělala první poslední.

,,Protože tě miluju."

Oči mi zaplaví slaná krůpěj.
,,Odpusť mi to."

José si pritiskne můj obličej ke své hrudi a daruje mi do vlasů sladký polibek.

,,Není nic co bych ti měl odpouštět, naopak, děkuju ti ty si mě zachránila. Jsi taková moje hrdinka."

Trochu mě to rozesměje, už aby to všechno skončilo, všechny ty nepříjemnosti.

,,Půjdu ji varovat." řeknu odhodlaně

José najednou vypadá šťastně.
,,Jak ji znám bude v kostele v kapli svaté Terezi."

,,Já a v kostele ? Tak dobře
kde pak najdu tebe ?"

,,V cirkuse. V táboře nepřátel, když chci dokázat ze to udělal Garcia musím na něj nastražit past.

,,Tak domluveno."

,,Počkej !"
Hbitě se otočím a José mě znovu obejme.

,,Buď opatrná, neodpustil bych si kdyby se ti něco stalo."

Krátce ho políbim na rty.
,,Neboj se, budu opatrná."




Carmen ( inspirace z muzikálu )Kde žijí příběhy. Začni objevovat