Carmen ( inspirace z muzikálu )

kolo smrti

Garcia jde za chvíli na scénu a Eda je s toho pěkně nervózní.
Ale drží se statečně, přece jenom má hrát veselého uvaděče.

,,Dámy a pánové představuji vám může který bude kráčet po hraně tak ostré jako je jeho nůž.
Úžasný umělec, nepřekonatelný a statečný Garcia!"

Všechny prskavky se rozhoří a Garcia postupně začne svojí nebezpečnou show.
Nejdříve ale začne zpívat.

,,Tady je můj svět kde vládnu jako diktátor, já predátor kde si bezostyšně denně hraju na krále máj namále. Artisti, břišní tanečníci, krotitel,  klaun i kouzelníci. Všichni jsou jenom služebníci mí."

,,Tahle rozkošná dáma, vás všechny zahanbila jen ona jediná se bude dělit o slávu s velkým Garciou, to ona bude připoutána k mému kolu zrady."

Tak tohle mě teda nenapadlo. Bleskurychle přemýšlím, musím ji nějak pomoct ale co mám dělat.
Zhluboka se nadechnu abych si pročistila dutiny. Nedá se nic dělat prostě se musím obětovat.

Kolo smrti je Garciova specialita.
Vybere si oběť a tu k němu přiváže a potom začne házet nože.

Zrovna když se napřáhne aby po ubohé Kataríně hodil první naostřenou kudlu, vyběhnu že zákulisí.

,,Hej !"

Garcia se  překvapeně zastaví a pohlédne na mě jako na zjevení

,,Velký Garcia si zaslouží oběť hodnou svého talentu."
začnu
,,Zaslouží si oběť, která se ho nebojí, která se nikoho nebojí a chlapů už vůbec ne !
Tahle holčička je pro nůž moc krásná ctnostná"

Rozhodně tlesknu rukama a pomocníci ji okamžitě odváží a pustí zpět na pevnou zem.

,,Vy byste dovolili aby starostova dcera byla vystavena takovému nebezpečí ?"

,,Ne !"

,,Chceš tam vidět ženskou ?"

,,Ano !"

,,Opravdickou ženskou ?  Já se tě nebojím, svalovče."

Dívám se statečně a odhodlaně a Garcia je nejdřív trochu mimo. Potom se ale naštve.

,,Tak to seš teda hodně nativní. Ty si myslíš že se ti nemůže nic stát."

Surově mě chytí pod krkem a já nahlas zasténám bolestí. Snažím se mu vytrhnout ale je silnější.

,,Ty si myslíš že mám strach ze smrti ! Ty chcípneš !"

Tiše poslouchám jeho řev a snažím se nevnímat bodovou bolest pod hlavou.

,,A ty a ten tvůj klouček se budete houpat na šibenici hezky vedle sebe !"
konečně mě pustí a přitom  ukáže na pomocníky aby mě odvedli.

Mávnu rukou abych je ujistila že  půjdu sama, zatímco tou druhou si mnu ono bolavé místo.

Semknu rty k sobě, když uslyším jak na mě Katarína vyděšené volá

,,Co to děláš !"

Zachraňuju ti krk
Bleskne mi hlavou i když to nahlas nevyslovím.

Silné provazy se mi omotaji okolo nohou, rukou a taky pasu.

Garcia se začne tvářit důležitě

,,Dobrovolná oběť vložila život do mých rukou. Jak to dopadne záleží jenom na mě. Jenom na mě!"

Matně vzpomínám jestli jsem někdy zažila něco horšího.
Svůj život, to nejdražší co vůbec mám jsem vložila do rukou naprostého šílence.
A to všechno dělám jenom kvůli holce které jsem přebrala muze.
Asi jsem se fakt zbláznila.

První nůž letí vzduchem a já zavírám oči. Nemůžu to vidět.

Zařvu když kudla dopadá těsně vedle mé hlavy.
Potom druhá vedle mého ramene a třetí vedle lokte.

Mám pocit jako by mi každou chvíli mělo vyskočit srdce z hrudi. Krev mi zrychleně proudí žilami když mě každou vteřinou zaplavuje větší vlna strachu.

,,A teď uvidíte něco co jste ještě   nikdy neviděli !" Teď si teprve přídete na ty svoje prachy !"

Najednou se všechno semele šíleně rychle a můj mozek to jen těžko stíhá.

Odněkud s šera vyběhne José a vlastním tělem mě zakryje když se Garcia chystá vypustit další nůž.

Garcia ztuhne a José mě zatím co
nejrychleji osvobozuje s téhle noční můry.
Chytne mě okolo pasu a opatrně mě postaví na zem.
Otřeseným úsměvem mu děkuju a mentálně se připravuji na to co se bude dít dál.

,,Ještě mám jeden nůž."
řekne Garcia přehnaně tiše ale přesto je mu výborně rozumět
,,Jeden nůž může někoho zabít."

José se vztekle napřímí
,,Jednoho muže už si zabil Garcio! "

,,Jo zabil jsem ho, ale Zuniga to nebyl muž to byla krysa."
zašklebí se
,,A co ty ? Carmen tě miluje. Možná je ten nůž pro tebe !
A nebo pro tebe, pro ženskou která mě zradila."

Jeho slova se mi zažírají do kůže jako kyselina.
Pustím Josého a poodstoupím o několik metrů vedle a snažím se aby můj pohled určený Garciovi působil co nejvíce lhostejně.

Garciův nenávistný úsměv teď směřuje ke mě.

,,Teď se budeš ždímat jak ta tvoje láska umírá !"

Napřáhne se aby jeho smrtelný hod byl naprosto přesný, zatímco ja si připadám jako nad propastí.

Než však stihne ostrou zbraň namířit, ozve se hlušný výstřel a  Garcia dopadá na zem zcela mrtvý.