On ne!

2•

Du s Izou po chodbě ve škole.
Je úterý 11:00.

,,co když ho teď potkáme.''
Řekla vystrašeně Iza.

,,no ..tak to nvm...''
Řekla sem a obě jsme se rozhlíželi kolem sebe, vyděšený jak něco.

,,semnou už to málem seklo když si napsala že se vrátil.''
Řekla sem a obě jsme se na sebe koukli tak smutně.

Asi si říkáte...proč se ho tak bojíte?
No...v páté třídě. Zmlátil mého bratra tak že ho dostal do nemocnice...no a já jsem byla ta co to na něj všechno kecla. A také kvůli mě zjistila policie že hulí a prostě ...už jen za toho bratra ho zavřeli do pasťáku.

To je důvod proč se ho bojíme.
Bojím se...že se nám pomstí.
Přeci jenom, Iza v tom byla semnou.

,,myslíš...že je možné že nás zabije?''
Zeptala se Iza a smutně se na mě koukla. Já sem na ní hodila nechápavý pohled, jak jí tahle blbost napadla.

A šla jsem ke své skříňce.
,,no co! Je to možný!'' křičela na mě Iza přes celou chodbu.

........................................................................

14:16 stojím s Izou před školou připravený jít domů. Ale zastaví nás kupa lidí, kteří tleskájí.

Ale křičí u toho i jméno Jack.

Já a Iza jsme zase nezapadali do davu. Spíš jsme byli totálně vyděšený.

Najednou Jack vyběhl a jestě mával na tleskající lidi. Jakoby byl nějakej slavnej.

nedaleko od nás stál Mike a Sam. Jack k nim přišel a s radostí se s nima pozdravil. Lidi pomalu odcházeli a Jack se svou partou také. Ale jestě předtím se na mě podíval.

Myslela jsem že se nasere a rozběhne se proti mě a sejme mě. To se naštěstí nestalo. On se na mě jen....usmál?!