115 12 4
                                    

Je pátek odpoledne a s Izou jsme se rozhodli jít ven.

,,čůs''pozdravila jsem Izu vesele.

,,ahoj'' řekla tak nejistě.

,,co je?'' Zeptala sem se a nechápavě sem se na ni dívala.

,,myslíš že je to dobrý nápad, když už jsme je v této části potkali a jestli si pamatuješ bylo to těsný a málem nás tu zabili.

,,ale prosím tě. To se celý svět točí jen kolem nich. Prosimtě jdeme si povídat a užít si krasného slunce.'' Řekla jsem trochu naštvaně protože mi Iza zase připoměla ty smažky.

........................................................................

18:04

Už byla tma a my jsme seděli  na houpačkách a něčemu jsme se furt smáli,povídali si, tancovali, pouštěli hudbu. No prostě byla zábava.

Dokud nepřišli oni...

,,čau holky!'' Postavil se před nás Grazer a jeho parta.

S Izou jsme se na sebe koukli a každá jsme myslela že z našich pohledů vyčtem nějaký plán jak utéct. Ale nezdařilo se.

,,nechcete cígo?''
Zeptal se jeden kluk z party.

,,né my nehulíme''
Řekla sem trochu z odvahou a zamračila se.

,,sorry nezlob se.'' Řekl a začali se tlemit. Jedinej Jack jen stál a nic neříkal.
Ty kluci nám tam něco ještě říkali.
Ale já je nevnímala. Blízko u mě stál Grazer. Chtěla sem se na něj nenápadně kouknout protože tam jedinej nemluvil což bylo divný.

Ale on celou dobu koukal na mě a usmíval se na mě. A furt neuhnul pohled.

V tu chvíli jsem myslela že se půjdu zabít.

,,no nic. My už budeme muset jít.. tak čau.'' Řekla sem rychle,rychle sem se zvedla a odcházela sem s Izou pryč.

Oni na nás jen koukali a křičeli kam jdeme a ať se vrátíme, že si chtějí povídat ,ale my jsme pokračovali v cestě.

Potom jsme se s Izou rozloučili a každá šla na jinou stranu.

Za sebou sem slyšela kroky jakoby za mnou někdo běžel. Lekla sem se a rychle sem se otočila.

Byl to Grazer... a.. ale byl sám.

,,počkej!'' Běžel a u toho řval.

,,co je?''řekla sem naštvaně.. nevím proč sem si chtěla hrát na drsňačku.

,,jen že si mi povědomá. Neznáme se?''
Zeptal se a já málem dostala infarkt.

,,eee ne ne ne...n..ne...neznáme''
Vykoktala jsem ze sebe.

,,ok''řekl a usmál se. Měl hezký úsměv? Samozřejmě. Teda vlastně...

Ne tohle nemůžu popřít...

On ne!Kde žijí příběhy. Začni objevovat