On ne!

13•

17:48
Šla sem na procházku..potřebovala jsem si pročistit hlavu..
Furt sem myslela na Jacka a Izu a vše co se v posledních dnech událo.
V tu chvíli mě z mého přemýšlení vytrhl ..Jack.
,,Čauky!"
Přiběhl odněkud a zaklepal mi na rameno.
Byla jsem ráda že ho vidím? Ano byla.
,,Čauky!" Řekla jsem stejně radostně jako předtím on.
Ale nesmím zapomenout ,co jsem slíbila Ize.. a Iza je moje kamarádka.. to ji nemůžu udělat.
A tak sem tu radost utopila někde hluboko v sobě. ,,co chceš Grazere?" Řekla sem skoro bezcitně. Zamračeně se na mě podíval. Asi nepochopil proč sem tak rychle změnila náladu. Já se mu ale nedivím.
,,co je? A neříkej mi Grazer prosím." Řekl a usmál se.
Zastavili jsme se a já mu chtěla říct ať jde a že už se nikdy nebudeme bavit. Stejně bych neměla, už jen kvůli mému bráchovy.
Ale nešlo to. Proč to bylo tak těžký?
On na mě jen koukal a čekal ,co ze mě vypadne.
,,tak se měj" řekl a hezky se usmál.
Musela jsem mu úsměv opětovat. A pak jen pomalu odešel.
,,Čau Grazere!" Ještě jsem na něj zavolala.
Otočil se s naštvaným výrazem a já jen se smíchem odešla rychle pryč.

1:53
Vzbudil mě hluk,jak kdyby někdo ťukal na moje okno.Rozsvítila jsem si lampičku na nočním stolku a šla opatrně k oknu. Někdo mi hází kamínky do okna?! Šla jsme ho rychle otevřít. Stál dole Jack v černé mikině a s batohem.
,,Čau! Pojď ven!"
Snažil se mluvit tišeji.
,,ty ses asi zbláznil ne?! Jsou 2 hodiny ráno!"
Seřvala jsem ho.
,, to nevadí!"
,,ráno jdeme do školy!"
Prosebně se na mě podíval.
Zakroutila jsem hlavou a šla si vzít věci.
Za minutku jsem byla dole.
,,jdeme!"
Řekl a zrychlil krok.
,,kam?!" Zeptala jsem se ,ale odpovědi jsem se nedočkala a radši šla rychle za ním.
,,kam to jdeš?!"
Zeptala jsem se šeptem ,když lezl na plot od nějakých lidí.
,, přes zahrady tam budeme rychleji."
Řekl a přelezl plot.
Začínám se bát.
Přešli jsme pár zahrad s tím ,že nás málem sežralo pár psů a já málem spadla do bazénu.
,,jsme tu."
Došli jsme ke starým kolejím ,kde stálo pár vlaků. Spousta z nich už nejezdí ,ale jsou tu i ty, kterými občas ještě jezdím.
,,a co tady děláme?" Zeptala jsem se Jacka ,když hrabal rukou ve svým batohu.
Místo odpovědi mi do ruky hodil sprej.
V té tmě sem moc nerozeznala co je to za barvu ,ale hádám ,že zelená.
,,co -" nestihla sem doříct větu ,jelikož už sprejoval na jeden z vlaků.
,,ne to nesmíme!." Snažila jsem se ho zastavit ,ale on se jen zasmál.
,,nebuď takovej posera." Řekl a dál sprejoval.
Né že by mě to ranilo ale...
,,vsadím se, že to budu mít hezčí než ty."
Řekla jsem a začala sprejovat.
Jen se zasmál. ,,no uvidíme."