Marcus&Martinus

Město/21 kapitola

Něco mě probudilo, protože mě někdo šimral po ruce. Otevřela jsem oči a koukla na Marcuse který se na ně tak sladce usmíval. Přitiskla jsem se k němu a užívala si teplo a obejti. Ráda trávím s ním čas,, co budeme dělat" a políbil na tvář,, nevím" pokrčila jsem rameny. No je mi už konečně 18 let. Můžu si dělat co se mi zachce a rodiče mi rozkazovat nebodou. Jako jsem ráda že je mám ale furt mi říkají a nebo se mě ptají na osobní věci a kde, kdy se mám vrátit a kam jdu,, mužem zajít do kina" a znovu mě políbil,, dobře" usmála se a šla do koupelny. Po 20 minutách už byla hotová a dokonce i oblečená. Čekaly jsme ještě na Natku s Martinusem a šly,, kdo platí" zeptala se Natka,, já" usmál se Marcus,, ne já" řekl Martinus pak se začaly hádat kvůli blbosti,, dost zaplatíte to společně ano" odtrhla jsem je,, promiň" omluvil se mi Marcus a Martinus jen zakyval hlavou. Vešly jsme do velkého sálu a sedli si na sedačky. Opřela jsem se o Marcusovo rameno a čekala na film,, koukni se na ty dva" řekl Marcus a ukázal na Martinuse a na Natku,, v nich to ale vře" pousmála jsem se a políbila ho na tvář,, myslim že se nám to povede" pošeptal mi Marcus,, já taky" a objala ho. Najednou tam přišla v filmu taková trochu romantika, zklousla jsem si spodní ret a všimla si že se na mě někdo dívá samostřejmě Marcus. Koukal se mi do očí a přibližoval se stále blíž jak se mě málem dotkl rty mými rty jsem ho zadržela,, koukej" zašeptala jsem mu a ukázala na ty dva. Marcus se na ně otočil a usmál se,,  bratrovi přeju ať se s ní má dobře a ať se mají rádi" a otočil se na zpatek ke mě,, v nich si myslím že to vře až moc" usmála jsem se protože Martinus dal Natce pramínek vlasů za ucho a přibližují se blíž. Dotýkaly se nosů když v tom se lekly bouchnutí,, vyděl jsi je jak se lekly" zasmála jsem se a Marcus přikývl a úsměv mi oplatil. Je konec filmu a my si zašly do kavárny. Začaly jsme si povídat o různých věcech. Zjistila jsem že Marcus a Martinus potom odjíždí na jeden koncert na Slovensko. Ach jo až moc mi bude chybět. Ale budu mu držet palce. Pak jsem odešla ven na čerstvý vzduch rozdychat že ho neuvidím. Někdo mě přitlačil na zeď, začala jsem se usmívat když Marcus se mi zadíval sladce do očí,, jsi krásná" vždy když mi to řekne tam mi poskočí srdce a zase ten divný pocit který znám,, nikdy bych tě neopustil a budeme si psát a volat ano?",, Jo" řekla jsem a hned se mi dotkl jeho rty na mé. Vždy když je cítím tak se úplně rozplývam,, chtěl bych tě mít furt u sebe zlato" řekl do polibku. Pak zajel pod tričko ale tam jsem ho zastavila,, už půjdeme" řekla jsem a jeho ruce pod mého trička rychle vytáhla.