Kate/26 kapitola

87 4 0
                                    

Ráno jsem si přistala brzo protože jsem si chtěla napustit vanu. Vlezla jem do vany a užívala si teplou vodu. Oblékla jsme se, udělala hygienu, namalovala se tak normálně at nevypadám jak příšera a vlasy si jen učesala a udělala kudrny kulmou. Vzala jsme si svačinu, pití a dala jsem to do batohu. Sedla jsme si na postel a pustila si písničky. Najednou mi pípl mobil. Koukla jsme se a na mesengeru jsem měla zprávu od Marcuse.

Marcus:  ahoj zlato 

Já: čauky

Marcus: omlouvám se že jsem ti nenapsal měli jsme furt fofr a jezdily na koncerty

Já: v pohodě 

Marcus: jak se máš?

Já: hm ale jo jde to jenom jsme tu něco řešily

Marcus: ale jo taky no akorát že nemáme čas a furt cestujeme

Marcus: co jste řešily

Já: no nevim jestli ti to mám říct ale jinak je vše v pohodě 

Marcus: řekni mi to prosím

Marcus: co se stalo? Mám o tebe strach

Já: no přišel noví učitel z dějepisu a my jsme ho měli na dějepis

Marcus: a je něco špatně?

Já: jo

Marcus: a co?

Já: je to vrach

Marcus: cože?

Marcus: hned za tebou přijedu a je mi jedno jestli je vrach nebo ne

Já: prosím nevyšiluj je ve vězení

Já: no trošku hodně jsme ho vyprovokovala:-)

Marcus: ale tohle není směšné jdou o životy už jedu za tebou

Já: tak to ne počkám tu na tebe a ty jsi udělej svoje věci s Martinusem

Já: je ve vězení tak se nám nic nemůže stát

Marcus: ale i tak pojedu

Já: bože nechápeš že je pryč že už nám nic nemůže udělat? Udělej si svoje věci prosimtě a nevyšiluj but v klidu:-)

Marcus: dobře ale dávej si na lidi pozor ano?

Já: ano tati

Marcus:  :-)

Já: už pujdu do školy tak at se vám podaří koncerty:-)

Marcus: děkujeme měj se:-)

 Mobil jsme si dala do kapsy a vykráčela s usměvem na tváří.,, čau" objala jsem ji, ahoj" řekla Natka,, kde je Kate" nahodila jsem starostlivý výraz,, no je v nemocnici",, ježiši",, no to je kvůli toho blbečka zasra..",, aha" a koukla se na moji skřínku. Vzala jsme si věci a šla s Natkou do třídy. Všichni byli kupodivu potichu a třida vypadala konečně aspon normálně. Sedla jsme si na židli a koukala se na poslední látku. Začala hodina a my se postavily. Měli jsme Matematiku, která mě vůbec nebaví. Probíraly jsme novou látku, super nudná hodina.,, Dany běž to vysvětlit Anet" řekla paní učitelka a já jsem se musela zvednout a jít to Anet vysvětlit. Byla jsem uplně mimo protože se vůbec nevýdám s Marcusem a modlím se at Kate se hned uzdraví. Hned jsme se pak ale probrala z tranzu protože mě vyrušila paní učitelka,, honem" jen jsme se koukla na tabuli a ukázala ji to jak se to dělá. Jen přikývla a já si šla sednout na místo. Škola byla dnes hodně nudná a prospala jsme ji tak to jinak jako šlo. Doma jsme si lehla do postele a nechtěla vstát. Ale pak si uvědomila že je Kate v nemocnici tak bych ji mohla navštívit. Napsala jsme teda Natce

Já: Naty jdeš se mnou do nemocnice?

Natka: jo pujdu

Já: tak přijd na mě zazvonit

Natka: ok

Vstala jsme z postele a šla se nachystat. Natka na mě zazvonila a vyšli jsme. Ještě jsme zašli do obchodu něco koupit Kate a šli jsme směrem k nemocnici.,, Dobrý den můžu se zeptat jaký pokoj má Kate Syrková",, a kdo jste?",, jsme její nejlepší kamarádky",, fajn pokoj 23 patro 3" usmála se,, děkuji naschle",, naschle" šly jsme do 3 patra když uslišely volání,, holka pokoj 23 bez vědomí rychle do sálu" křikla na doktory doktorka a jeli s vozíkem s Kate vedle nás,, Kate néé" zaječela jsme,, kdo jste" křikla na nás doktorka,, no nej kámošky od Kate",, fajn počkejte chvíly" a ukázala na sedadla u velkého sálu. Doktorka běžela do sálu a byla udýchaná.,, Prosím ne Kate nechod pryč" začala Natka berečet,, néé prosím" přidala jsme se a potom jsme se začaly modlit at přežije. Najednou usliším jak doktorka na doktory řve,, honem chudák holka dělejte" a furt se na Kate koukala. Najednou,, stráci me ji" jak jsem to uslišela začala jsme hysterčit jako malá a Natka se cítia tak mizerně a pak začal hysterický pláč.,, Strácí me ji dělejte" zase řvaní,, at to dá je silná ona to zvladné" modlily jsme se,, je pryč nedá se nic dělat" řekl nám doktor a my jsem začaly brečet,, néé prosím at to je jen sen" doktor nás zkoušel uklidnit ale nešlo to naše slzy padaly na zem. Naše velké, silné a slané slzy které byli dost hodně průhledné zmáčely naše oblečení.

Marcus&MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat