Bude mi moc chybět/23 kapitola

107 3 0
                                    

Zase ráno vstávat a jít do té otravné školy a poslouchat výklad učitele ale musím tam jít,, mami nemusí do školy",, jdu tam",, ale tam je nuda" zabrblala jsem a šla si udělat hygienu, namalovala se, a vlasy si dala do pleteného culíku. Oblékla jsem si teplé oblečení a v tu chvíli jak jsem se obouvala tak na mě někdo zazvonil,, halo" zvedla jsem u dveří telefon,, to jsem já Marcus",, už jdu dolů",, dobře" vzala jsem batoh na sebe a šla.,, Ahoj miláčku" objal mě a políbil mě na mé rty,, jdeme?" a usmála jsem se,, jo jdeme" a chytl mě za ruku. Cestou do školy jsme si povídali ale pak se zastavil, koukl se mi do očí a zpustil,, zlato dnes odjíždím na koncert daleko od tebe a bude mi po tobě hodně smutno. Jen ti chci říct že nás nikdo nerozdělí jsi jen moje a navždy i budeš" a dotkl se mých rtů,, už musíš dnes odjet" a koukala na něj smutně,, jo dnes s Martinusem" a objal mě,, a kam to jedete",, do Anglie" a políbil na tvář,, aha" řekla jsem smutně a spadla mi první slza.,, Tak pojď" usmál se a vešly do školy. Šla jsem ke skříňce a vzala si učebnice a sešity,, ahojte" usmála jsem se na holky a objaly se. Šla jsem chodbou a vydělá jak si všichni šeptají a koukají na nás,, co se děje" řekla jsem a koukla se na holky,, nevím nevšímej si jich" pokrčila rameny Natka a Kate přikývla. Šla jsem kolem WC a jedna do mě žduchla a křikla,, dávej si pozor krávo" a namysleně se otočila pak odešla. Protočila jsem očima a šla do třídy kde mě podkopala Asley,, Tyvole dávej si na mě pozor Marcus je můj" prskla na mě. Jen jsem ji od sebe odzduchla a šla si sednout na židli k lavici. Začala hodina ale paní učitelka nepřišla. Vzala jsem si učebnici z dějepisu a nakoukla do ní. Paní učitelka vůbec nepřišla. Koukla jsem se na Marcuse který seděl za mnou.,, kde je tak dlouho" jen jsem pokrčila rameny,, asi možná nepřijde" a koukla se na dveře. Dveře se otevřely a stál tam nějaký učitel,, asi suplování" zašeptal Martinus a my se na něj otočily,, dobrý den já jsem váš nový učitel Dějepisu ta paní učitelka co jste měli" najednou se odmlčel a pak jen si sedl na židli,, jmenuji se Alexandr Milý" pak nám dal volno. Něco se mi na tom nezdá je takový divný, nebudu ho odsuzovat ale cítím z něho divný pocit. Má černé vlasy a černé oči jako úhel. Otočila jsem se na Marcuse a prohlídka si ho,, něco je tu špatně" řekl a přemýšlel dál,, jo" přikývla jsem hlavou,, nevypadá simpaticky" a koukla se na něj, naše oči se střetly, já ho tak nenávidím. Jen se na mě usmál a ale pak si vzal mobil a něco na něm dělal ale furt mě sledoval. Otočila jsem se na Kate a šlo že na něčem přemýšlí a Natka něco dělala na mobilu,, co hraješ" zajímala jsem se,, ala nic" když jsem se chtěla podívat co dělá jen mobil dala k sobě,, ní nedělám a nemusí tě to zajímat" jen jsem si ji prohlídla a nejisté s ji zeptala,, co se stalo" ,, ale nic co by se mělo stát" řekla a nahodilá falešný úsměv. Ale já věděla že se něco děje, furt se červená. Nechápavě jsem se ještě jednou na ni koukla a pak ucítila ten pocit že se na mě furt někdo dívá, koukla jsem se na pri nového učitele a furt se na mě civěl jako kdybych byla nějaký vzácný obraz v muzeu. Škola jinak proběhla v pohodě i když nás pomlouvala celá škola, holky oblbovaly kluky a hlavně Marcuse nebo Martinuse a noví učitel na mě civěl tak debilně že se mi z něho chtělo zvracet, jinak jako v poho a tři 1 z testů a to jsem se neučila.,, Čaute holky" rozloučila jsem se s holkama a objaly se,, tak čau zítra" usmála jsem se a šly domů.,, A kdy odjíždíte" řekla jsem a koukla se na Marcuse,, v 15:00" a koukl se na mě smutně,, budeme si psát" řekla jsem aby nebyl smutný,, jo to budeme" nahodil konečně úsměv. Celou cestu jsme si povídali a říkaly vtipy. Jak jsem stála u mého domů tak jsem se otočila na Marcuse,, nechceš k nám" a nahodilá ten nejkrásnější úsměv,, no. Jestli ti to dovolí" a objal mě,, jasně dovolí ale musíme být potichu" a odemkla dveře.,, Ahoj mami jsem doma" zašeptala jsem když vlezla do kuchyně,, ahoj zlatíčko jak škola",, docela v pohodě a tři 1",, to je super"usmála se a koukla se za mě,, kdo je to" a prohlížela si Marcuse,, tak ty jsi ten Marcus o kterém furt Dany mluví" usmála se,, jo to jsem já" a úsměv ji oplatil,, dobře jestliže chceš být tak běžte ale hlavně potichu",, děkuji mami" objala jsem ji a šli do mého pokoje. Než jsem vlezla do pokoje tak mě mamka zatáhla za ruku a zašeptala,, hodně simpaticky kluk" smála se pak jak to dorekla a já jen se otočila a šla do pokoje.,, Tvoje mamka je hodná" usmál se,, jo je ale za to hodně starostlivá" zasmála jsem se.,, Tak co podnikneme" usmála jsem se,, ty tu máš klavír" a koukl se za mě,, jo někdy hraju" usmála jsem se,, nechceš naučit naší písničku" a já jen se na něj podívala,, jo ráda a jakou" usmála jsem se,, to je na tobě" a přitáhl si mě k němu,, tak si vyberu tuhle" a ukázala na mobilu jednu jejich písničku,, dobře tak si sednout vedle mě" a usmál se. Celou dobu mě cvičil na klavír,, hodně ti to jde i na klavír" usmál se a políbil mě na krk. Pak mu ale začal zvonit mobil,, Ježíš já to nestihnu" a koukl se na mě,, ano ahoj mami jo jsem pryč. Aha no nevím kde je ale zavolám mu fajn. Dobře už jdu ahoj" a odložil mobil,, už budu muset jít" ale nechtěl mě pustit,, nechceš jet s náma",, já nemůžu" a zesmutnela,, no tak",, nemůžu" a ukápla mi slza. Jela jsem s ním a jeho rodinou k letišti. Už tam stalo letadlo jakým měli letět. Marcus se na mě obrátil a objal,, miluju tě. Budu na tebe zpomínat a budeme si psát a volat ano" já jen přikývla se slzami v očích. Ještě jednou mě objal a přisál se mi na rty, bože proč odjíždí já to nevydržím. Pak mě jen objal a odcházel. Jak se letadlo vzneslo tak jsem jim jen zamávala a ve slzami v očích s Natkou jela domů. Která měla proplakany oči,, budou mi chybět" a upadla mi slza,, mě taky" a opřela se o auto.

Marcus&MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat