Malec

Probuzení

Tak jo, tohle je můj první příběh. Je mi jasné, že nebude dokonalý, ale budu se snažit. Tak ať se to líbí.

"Zabil si nás, zabil si nás všechny!! Jsi démon! Zabiješ všechny, které miluješ. Jenom se vyhýbáš pravdě zbabělče!"

S těmihle slovy se Magnus probral. Po zádech mu stékal studený pot a stále se snažil popadnout dech. Když se mu konečně povedlo nasadit normální tempo, začal si znova přehrávat to, co se mu předchvilou zdálo. Pořád dokola slyšel jen jedno: "Zabiješ všechny, které miluješ!" Magnus si pomalu sedl na kraj postele a začal si nervózně hrát s rukama. Chtěl vstát, ale přerušil ho zvuk, který přicházel ode dveří. A jediné co ten hlas říkal bylo: "Alexandr."
Magnus nedokázal spustit oči ze dveří, které vedly ven z jeho ložnice. Jeho dech se zrychlil natolik, že si Magnus musel dát ruku na hruď aby se ujistil, jestli je to opravdu jeho dech.

Když uslyšel hlas znova, hněv a zvědavost ho nakonec dotáhly až na chodbu.
Magnus našlapoval pomalu a tiše jako myš. Zastavil se těsně před dveřma a čekal než uslyší ještě něco. Bylo tam takové ticho, že Magnus slyšel vlastní dech.
"Alexandr"
Hlas se ozval znova, tentokrát ale blíž. Nebyl ale za dveřma, byl těsně za Magnusem. Magnus se otočil a díval se za sebe, jestli někoho neuvidí, ale nikdo tam nebyl.

V jeho ložnici spadla váza, kterou měl na svém stole hned pod oknem. Magnus neváhal, jeho zlaté kočičí oči vyměnily Magnusovy normální a Magnus s nachystaným kouzlem šel rychlým krokem do ložnice.
Magnus se zastavil a díval se před sebe na postavu, co stála uprostřed místnosti a dívala se na něj jako na svatý obrázek.

Magnus už chtěl vystřelit, ale postava ho zastavila jedním slovem. Vyslovila ho elegantně ale přitom děsivě.
"Alexandr"
Poté postava zmizela.

Magnusovy nohy byly rázem jako z gumy a Magnus klekl na zem a chytil se za hlavu. "Dej se dohromady." říkal si.

Uběhl už týden a Alec byl s Jacem na tajné misi v L.A.
Už týden, už týden neviděl Magnuse. Chybělo mu snad všechno. Jeho objetí, jeho polibky, hřejivá náruč. Musel se u toho zasmát, když si vzpomněl na to, jak se rozloučili předtím než Alec odešel.

Před týdnem

Alec přišel k Magnusovi aby mu řekl novinku. Nebral to jako dobrou zprávu, ale nemohl odejít aniž by o tom Magnus nevěděl.
Když zaklepal na jeho vstupní dveře, nečekal ani deset sekund a dveře se sami otevřely. Jen co Alec vešel dovnitř, Magnus mu skočil kolem krku a pořádně se k němu přitiskl. Alec mu objetí vrátil. Magnus se odtáhl, jeho ruce ale byly stále kolem Alecova krku, Magnus se mu teď díval přímo do očí a pomalu se přibližoval až se jejich rty setkaly. Magnus ho vášnivě políbil, jakoby ho neviděl roky. Alecovi to ale nevadilo spíš si to užíval. Chytil ho rukama kolem pasu a přitáhl si ho blíž.
Oba dva se ale museli po chvíli odtáhnout aby popadli dech. Magnus nechtěl aby Alec viděl jak se červená (což u Magnuse není tak časté) tak se Magnus opřel o Alecovu hruď, vypadalo to spíš jakoby se tam schovával, což vlastně byla pravda. Alec se zasmál, protože je to většinou on, co se takhle schovává. Magnus ale pokračoval ve své hře na schovávanou. Alec se ale rozhodl, že na schovávanou hrát s Magnusem nebude, proto ho obouma rukama vzal jemně za hlavu a donutil ho se na něj podívat. Magnus se ale stále díval na špičky svých bot.
Alec mu vzal bradu mezi svůj palec a ukazováček a zvedl mu hlavu tak, aby se mu Magnus mohl podívat do očí.
Magnusovy tváře měly stále rudé zbarvení, Alec se při pohledu na Magnuse pousmál a letmo ho políbil.

Potom se od něj odtáhl oddychl si a začal: "Zítra jedu s Jacem na misi a nevím kdy se vrátím, může to být za týden ale taky za měsíc." nadechl se a pokračoval: "Jsi první komu to říkám."