3. Kapitola

33 3 3
                                    

Jakmile Bobby vykopl dveře vše utichlo. Mysleli jsme si že na nás půjde spoustu dalších mužů, ale nic. Jen ticho.
Je tu hrozná tma.
Svítí tu jen jedna zářivka která pomalu problikuje, je to strašidelné. Možná o nás věděli. Možná je jich tu víc než si myslíme.

Pod problikujicí zářivkou je židle a na ní sedí svázané tělo s pytlem na hlavě.
Co je to. Nachystali to tu pro nás? Nebo co se děje?!
Tohle nemohli udělat JUNE s TaeYangem. Pokud by tu byly tak by ho zabili, tím jsem si na sto procent jistá.

,,Co je to? Nezdá se mi to tu." Řekla jsem a na prázdno polkla.

,,I mě, vypadá to tu strašidelně a to se tak často nebojím." Ozvala se RaeHwa.

,,Jdu se podívat kdo to je." Řekl statečně Bobby a šel k tělu.

,,Hlavně pozor. Může to být past." Zašeptala jsem starostlivě.

Tělo dýchá. Radši jsem si nachystala zbraň kdyby někdo zaútočil.

Odkryl mu látku z hlavy a my všichni viděli že je to kluk v našem věku.
Jeho tvář je znetvořená řeznými ranami a modřinami.
Jak dlouho tu asi je?
Asi hodně dlouho. Krev na jeho obličeji je zaschlá a modřiny se vybarvili do modro-fialové.

,,Zabiju ho." Vyhrkl Bobby.

,,Ne! Počkáme až se probudí. Vezmeme ho do dodávky. Pokud se do té doby neprobudí odvezeme ho k nám do společnosti. Trošku si sním pohraju" Usmálala jsem se.

RaeHwa souhlasila a Bobby mířící zbraní na neznámého taky, ale myslím že jen z donucení.
Zatím jsme to tu prohledali a nikde žádné stopy po ochrance. Asi jsme je všechny pozabíjeli. Někdo si chtěl s tímhle polomrtvím chlapem zahrát hru. Zkazili jsme jim zábavu.
Zajímalo by mě co jim udělal, že ho takhle zbili.

,,Tak tady jste. Ty prachy máme všechny. Nic tam nezbylo." Řekl TaeYang a ukázal na tři sportovní tašky v kterých jsou peníze. I JUNE měl ale jen dvě. Oba dva hodili tašky na zem a otevřeli je.

,,To je ale sumička." Řekla RaeHwa s velkým úsměvem na tváři.

Všichni jsme pobrali tašky, kromě TaeYanga ten vzal neznámého chlápka a šli jsme do dodávky.

,,Už jsem myslel že jste všichni zdechli." Řekl řidič. Jak to mám říct, prostě nepříjemnej, starej dědek.
,,A co je tohle?! Berete si suvenýr nebo co?!" Ukázal na neznámého.

,,Suvenýry jsou potřeba." Řekl G-Dragon. Řidič má z G-Dragona respekt. Myslí si totiž že je psycho a proto se od něj drží dál.

TaeYang položil opatrně tělo na zem dodávky, peníze taky skončili na zemi.
Všichni usedli a jeli jsme. Cesta bude zase dlouhá tak si zdřímnu.

02:35🌃

Vidím malé bílé světlo a cítím lehké šimrání v nose. Kdo mě sakra budí.
,,Co je? Kde to jsem?!" Vyjeknu a sednu si rychle na lůžko které je uprostřed místnosti. Taková menší ordinace.

,,Klid HW jsme doma. Jen tě ošetřuju. Ten nos máš pěkně rozseklej, ještě teď ti trochu teče krev." Uklidňovala mě RaeHwa.

,,To jsi nemusela. Byla jsem uplně v pohodě." Řekla jsem.

,,Dobře. Tak pro příště tě nechám třeba vykrvácet." Odfrkla a naštvaně odhodila doktorské rukavice.

,,Co tu vůbec dělám. Proč jste mě nevzbudili v autě?" Zeptala jsem se.

,,No Bobby tě vzal. Prej jsi tak hezky spala tak tě nechal spát. Spala jsi na jeho rameni víš to? Byly jste tak slaďoučcí" Řekla RaeHwa.

,,Ne nebyly." Odpověděla jsem.

,,Tam je pokud ho hledáš." Kývla hlavou na Bobbyho který leží na malé pohovce, v rukou svírá mou koženou bundu a spí.

,,Je tak sladkej že?" Z přemýšlení jak vytáhnout bundu bez toho aby se vzbudil, mě vytrhla RaeHwa.

,,J- Ne Není!" Zakoktala jsem.

Usmála se a šla pryč z místnosti.

Tak jo na tu bundu kašlu, Vezmu si ji až zítra. Teď jdu spát, jeho tu nechám.

09:42🌇

Sluneční paprsky dopadající na mou tvář mě pomalu probouzejí.

,,Nechci vstávat." Řekla jsem do polštáře. Proč jsem se vůbec probudila tak brzo?
Sedla jsem si na postel a protáhla se. Protřela jsem si svoje oči a šla do koupelny. Najednou mi někdo zaklepal  na dveře mého malinkého bytečku který je v budově naší společnosti. Každý z nás má takový malinký byt aby jsme měli i čas pro sebe strávený vyleháváním tady v bytu.

,,HW! Dělej šéf s tebou chce mluvit!"
Zakřičel T.O.P.

,,Jasný, za chvíli jsem tam." Zakřičela jsem nazpátek.

Vyčistila jsem si zuby, učesala se a vyšla z bytu. Nepřevlékaka jsem se. Moje oblečení se skládá z velkého trička a krátkých kraťasků. Nazula jsem si boty a šla směr, šéfova kancelář.

Šla jsem po chodbě, na mé pravé straně je okno do místnosti kde se dělají výslechy.

Podívala jsem se do okna a viděla toho neznámého muže. Uplně jsem na něj zapoměla. Je svázaný na židli a dívá se na zem. Nikdo tam s ním není. To už je ale jedno, teď jdu za šéfem.

Zaklepala jsem a vešla dovnitř.

,,Ah tady jsi HyuWook." Řekl šéf a otočil se na mě. Uklonila jsem se a šla blíž ke stolu.

,,Můžeš se posadit." Dívá se z okna a popíjí červené víno. Vypadá to jako by hrál nějakou dramu. Jak směšné.
Jeho výraz se dá popsat jen takhle.
Bez života.

,,Proč jste si mě zavolal." Zeptala jsem se nervózně.

,,Potřebuju vědět proč si sem vzala toho chlápka." Podíval se na mě vražedně. Upřímně, teď se bojím o svůj vlastní život.

,,Napadlo mě že z něj můžeme vytáhnout nějaké informace. Všimla jsem si jeho tetování. Tohle tetování mají jen vojáci. Tenhle je z vlády. Také má řetízek a na něm nějaký kód. To bude pro G-Dragona lehký úkol zjistit co kód znamená, ale pokud s ním máte problém tak ho zabiju." Dořekla jsem a uvolnila se.

,,Jsi chytrá HyuWook. To se mi na tobě líbí. Zabíjet ho nemusíš, ale naopak ho vyslechneš. Po výslechu si s ním dělej co chceš." Řekl klidně.

,,Děkuji. Udělám vše abych se dozvěděla co nejvíc." Odpověděla jsem.

,,Hodně štěstí. Teď běžte, musím ještě něco zařídit."

,,Ano. Nashledanou." Moje poslední slova. Zvedla jsem se ze židle, uklonila se a šla ven z místnosti.

Otevřela jsem dvěře a pomalu vešla dovnitř. Jeho oči směřovali mími směrem.

,,Nic vám neřeknu!" Zakřičel neznámí.

,,Neboj se. Já to z tebe vymlátím." Usmála jsem se.

💧🔥💧
🔴
▪️◾️⬛️◾️▪️
➖Heyyy Wasuup griilzz➖
✖️Přežije to nebo ne?✖️
▪️◾️⬛️◾️▪️
🔴
💧🔥💧

• K-Gangstas • // Cz kpopKde žijí příběhy. Začni objevovat