• K-Gangstas • // Cz kpop

5. Kapitola

,,Sakra! Prosím brobuď se!"

Proč mě tak bolí hlava? Je to snad kocovina?
Na mém čele cítím něco studeného a mokrého.
Něčí ruka mi pořád prohmatává tep na ruce. Sem tam i na krku.

FLASHBACK🌠🔙

,, ... on vlastně žádný vztah neexistuje!"

,,Cože? Ale Bobby já to tak nemyslela!" Křikla RaeHwa.

Dveře se zabouchli.

,,Nic si z toho nedělej, mi chlapi máme někdy takovou náladu." Řekl TaeYang a objal RaeHwu.

,,On prostě jen žárlí na toho nového."

,,Ale já to nechápu. Nemyslela jsem to zle." Posmutněla.

,,Přesně jak řekl G-Dragon, žárlí, ale podle mě to je jen nějaký mužský premenstruační syndrom." Ozvala se Sookie ve snaze nahodit dobrou náladu.

,,Kam vůbec šel?" Řekla RaeHwa.

,,To nevím ale slišel jsem HW, asi ji práskl dveřmi. Počkej jdu to omrknout." Šel se podívat JUNE.

,,Mmm.. Nikdo tu není... kromě toho nového."

,,Počkat co?! On přežil?!" Vykřikl udiveně Jungkook.

,,Vypadá to tak." Odpověděl JUNE.

,,Tak jsem tu. Co mám dělat? A kde je vůbec HW? Má mě přece na starosti." Zeptal se B.I. a usmál se.

,,HW se nevrátila. Zatím ale můžeš poskládat ty papíry do čtyř hromádek." Zavelil T.O.P .

,,Jasně." Řekl otraveně B.I.

,,RaeHwo, potom po práci si o tom můžeme promluvíme. Můžeme třeba zajít někam.. Ven." Řekl JungKook.

,,To by bylo super." Radostně vykřikla RaeHwa.

FLASHBACK END🌠🔚

,,Do prdele! Doufám že jsem ji nezabil."

Cože? Kdo to je? Kdo koho zabil?

Pomalu jsem otevřela oči, před sebou vidím bílé světlo.
Jsem snad v nebi?
Ale co to plácám, sem bych se přece nikdy nedostala. Tak jinak.
Jsem snad v pekle?

,,Mmhmm." Zamrčela jsem.

Nekdo mě zvedl z lůžka a objal.

,,Já tě nezabil!"

Rozkoukala jsem se a před sebou viděla..

Bobbyho.

,,Cože? proč bys mě měl zabíjet?"

,,Tři hodiny si byla v bezvědomí. Tak už jsem si byl jistej, že jsem tě zabil." Poškrabal se na zátylku.

,,Proč jsem byla v bezvědomí?"

,,Bouchl jsem tě dveřmi."

,,Proč mě sakra boucháš dveřmi?! Jsi magor?!" Vyjekla jsem.

,,To nebylo naschvál! Nevšiml jsem si tě."

,,Mhm pamatuješ si vůbec něco?" Zeptal se.

Teď jsem si uvědomila, že si vlasně vůbec nic nepamatuju.

,,Ne." Podívala jsem se dolú a chytla se za hlavu.

,,To je dobře."

,,Proč dobře?!"

,,Nebylo to nic vážného co potřebuješ nutně vědět." Odpověděl.

,,Tak dobře já odcházím když to není nutné vědět." Řekla jsem a nafoukaně odešla z místnosti. Cítím jak mi jeho upřený pohled vypaluje díru do mého těla.