Expetro patronum

1. Naposledy do Bradavic

1. září bylo jako, každý rok na nástupišti 9 a 3/4 na nádraží King Croos, rušno. Hromadili se zde skupinky rodičů domlouvající svým dětem a nabádat je, aby byli hodní a opatrní.

Matky své děti objímali a líbali na tváře, zatímco otcové kladli, především chlapcům na srdce, aby nezlobili a chovali se slušně.

Drobná rudavláska stojící u zářivě červeného Bradavického spěšného vlaku, to vše sledovala se smutným výrazem na tváři, ona tohle nikdy nezažila. Matka s otcem jí nikdy neobjímali ani neslibovali, že jí budou psát.

Tato dívka čekající na své kamarádky se jmenovala Margret Gautová. Její zrzavé vlasy sahající do půlky zad, a lemující její bledý obličej s roztomilými pihami, okolo nosu. Jemné, ale přesto dostatečně výrazné rysy obličeje a narůžovělé plné rty. V tmavě hnědých skoro, až černých očích jste mohli zahlédnout rošťácké jiskřičky. Štíhlá menší postava s ženskými křivky ještě více podrthovali dívčinu krásu. Nasobě měla černé uplé kraťásky s vysokým pasem a květovaný bílý crop-top s véčkovým výstřihem a drobnými rukávy.

To nejzajímavější na ní, ale bylo, že uměla kouzlit a dokonce každou chvíly nastoupí do lesklého Bradavického rychlíku, který stál kousek za ní a odveze ji na nádraží v Prasinkách, městečkem nedaleko Bradavic, odkud se dostane do kouzelné školy pro mladé čaroděje a čarodějky.

Jak, už bylo řečeno Margret zrovna odjížděla do školy čar a kouzel v Bradavicích, kam se jako každý rok velmi těšila, Bradavice byli její domov. Letos, ale odjíždí do Bradavic naposledy. Je totiž už v sedmém, posledním ročníku.

Najednou si všichni na nástupišti začali vzrušeně štěbetat, otáčet a ukazovat směrem k přepážce. Rudovláska se ani nemusela otáčet a věděla co se děje, bylo to tak každý rok. Přepážkou prošel samotný Harry Potter, chlapec který přežil a porazil Lorda Voldemorta. Nyní vedoucí bystrozorského oddělení. Hned za ním jeho žena Ginerva Potterová a nejstarší syn James Sirius Potter, kterého Margret nemohla vystát.

James byl vysoký, brýlatý mladík s krátkými, vždy dokonale upravenými uhlově černými vlasy. Margert nechápala jak zrovna on a jeho přátelé a zároveň i bratranci mohli být miláčkem celích Bradavic, dokonce i profesorů.

Hned za ním se objevil o rok mladší Albus se svou stejně starou sestrou Lily. Následovali, George Weasley s manželkou Angelikou a dětmi Roxanne a Fredem. Molly a Arthur. Hermiona Grenferová-Wealeyowá s Ronem, Rose a Hugem. Bill Weasley s Fleur a jejich dcery a syn, Viktoria, Dominique a Luis. A poslední Percy s manželkou a jejich nejmladšími dětmi Lucy a Molly.

Jakmile si všimla své nejlepší kamarádky Rose, rozeběhla se k ní.

,,Rose." Vykřikla a vrhla se své kamarádce kolem krku.

,,Mar, taky tě ráda vydím, ale udusíš mě." Sípala Rose, ale i ona držela svou kamarádku v nejpevnějším obětí.

Rose byla klidná chytrá dívka, která měla nos každou chvíly zabořený do nějaké knihy. Její zrzavé vlasy, které byli jen o pár odstínů světlejší něž ty Margretiiny, měla stažené do úhledného copu. Byla také velmi hezká, ale kdo o ni zavadil byť jen pohledem měl co dočinění s jejím bratrem přesněji řečeno dvojčetem.

,,A já jsem jako vzduch." Ozvalo se za nimi rádoby ublíženě.

,,Lindsey!!" Vykřikli a vrhli se své blonďaté kamarádce kolem krku.

Blonýdka vždy upoutala pozornost jejími blond, po lopatky dlouhými kudrnatými vlasy a velkými, jako studánky modré oči. Povahou se podobala té Margretiině, byla energetická, nezodpovědná a nespoutaná.