Myslel jsem, že se nad ním rozteču. Jeho roztomilost je trestná. "Jo jsem prostě dobrý." Rozcuchal jsem mu vlasy. "Hej já si to teď upravoval." Jen jsem na něj vyplázl jazyk a dal mu ovoce. "Joooo moc děkují." Vypískl. Jako malej. "Pojď pusíme si nějaký film." Vezmu si svou misku a jdu do pokoje. "Na co se chceš koukat?" Zeptal jsem se ho.
"No na anime asi nekoukáš co?" Nervózně jsem se podrbal na zátylku. "Uhm ne, ale nechceš koukat třeba na nějaký horor?" Tak to ani hovno. S tebou koukat na horor nebudu. Akorát se Ztrapníš. Ne řekni NE. Prostě to odmítání. Nemůžeš se koukat na HOROR! Jinak celou noc skončíš klepáním se v posteli... V jeho posteli. "Jo tak jo." No ty jsi takový kretén. Na vše vždy akorát kývneš. Křičelo na mě stále svědomí. "Tak se kouknem na zhasni a zemřeš to není tak strašidelný." Uff dobrý vyhledal něco co není tolik strašidelný. Snad. Lehl jsem si tedy vedle něj na postel, přikryl se a s napětím sledoval film. Už jen ten začátek byl Mega Mega hnusný. Neříkal náhodou, že to nebude strašidelný. Natiskl jsem se tedy nenápadně víc k němu a dál sledoval tu hrůzu.