Já nebo biatlon?

Zítra závod?

Ležela jsem v posteli a četla si svou oblíbenou knihu, když v tom někdo opatrně zaklepal.

,,Dále!" Řekla jsem zvýšeným hlasem.

Dveře se otevřely a dovnitř vstoupil Johannes.

,,Ahoj, ehmm řekla si mi až za tebou přijdu, tak jsem tady." Pověděl mi Johannes a prohrábl si své krásné zrzavé vlasy.

,,Joo, no jo vlastně." Uvědomila jsem si a vyhrabala jsem se z peřiny. Poté jsem si na ní sedla a Johannes se posadil vedle mě. Propletl si jeho prsty s těmi mými a sladkým hlasem řekl: ,,Tak co máš na srdci?"

,,Neboj není ti zase tak zásadní. Dnes jsme byly s Verčou v jedné restauraci, no a daly jsme si tam strašné dobrou rybu, ale o to teď nejde. No a v té restauraci..."

,,Byla moje mamka." Dokončil z mě větu Johannes.

,,Jak to víš?" Zeptala jsem se.

,,Hned mi volala, že ses tam stavila a že jsi strašně krásná a milá. A že se tě mám držet."

,,Uff..." Vydechla jsem.

,,Neboj oblíbila si tě." Pověděl mi Johannes a usmál se na mě.

Také jsem se na něj usmála.

,,Ty jsi tak krásná, když se směješ." Řekl mi zamilovaně Johannes.

,,To ty taky Johannesi!" Odpověděla jsem.

Pomalu jsme se k sobě přibližovali.

Cítila jsem jeho dech na svých tvářích.

,,Říkej mi Johy." Řekl naposledy Johannes a pak už se naše rty spojily v dlouhý a vášnivý polibek.

Užívala jsem si ten krásný pocit. Chodila jsem s klukem svých snů, měla jsem všechno co jsem potřebovala. Byla jsem doopravdy šťastná.

Poté jsme si spolu lehli do postele a pustili jsme si film. Romantický film.

Celou dobu mě držel v objetí. Přitom mi dával polibky do vlasů.

,,Kde je vůbec Verča?" Zeptal se jen tak meziřečí Johannes.

,,Aaale šla za holkama." Odpověděla jsem.

,,Aha."

Hned jak jsme domluvily, rozrazily se dveře. Dovnitř vtrhly holky: ,,Čau Gábi, tak jdeme zase hrát flašku?" Řekla rozesmátá Evča.

Všichni se zarazí ve dveřích, když mě uvidí s Johannesem ležet v posteli a přikryté peřinou.

,,Holky, to není tak jak to vypadá. Koukáme se na film!" Bráním se.

,,Joo jasný, to vám tak budeme věřit." Přidala se Makula.

,,Nee vážně, jsme oblečení."

Zachraňoval celou situaci Johannes.

,,No nic, tak si to tady užijte a my vás nebudeme rušit." Pomohla mi Verča Zvařičová a vytlačila holky z pokoje. Sama odešla s nimi.

Oba stále červení v obličeji, jak je naším zvykem, jsme propukli v obrovský záchvat smíchu.

Když smích utichl, znovu jsme se zakoukali do filmu.

Poté proběhla poslední scéna filmu, kde proběhl polibek dvou hlavních hrdinů.

Johannes mě v tu chvíli políbil na krk. Otočila jsem se na něj a políbila jsem ho na ústa.

,,Měli bychom už jít do pokojů ne?" Řekl najednou Johannes.