Pár slabik odsouzených k zániku

Zrozen

Říkáš si, že žiješ,
pak zjistíš, že to byl jen sen,
odsouzený k zániku,
od okamžiku, kdy zrozen jsi byl,

zrozen jsi byl z prachu, vášně a bolesti,
poskládán kost ke kosti,
svaly ke svalům, šlachy a pak kůže,
kdo jen za to může,

k obrazu svému stvořil tě on,
považuj ho, za co chceš,
za Boha, či blázna,
jen jedno je jisté, jsi zde tak se snaž,

druhou šanci tobě dáti chtějí,
tak běž a nech toho snění,
jako sněženky, které kvetou navzdory všemu,
snaž se růst a podobat se mu,

uteč ode všeho, co tě tíží,
vydej se daleko, bez obtíží,
a že to bolí, to nech být,
je lepší, lepší svůj život žít.