Seděla jsem potichu,
seděla jsem tiše,
v klidu ukryta,
ve stínu tvojí duše,
tam kde zaprášená socha, antického básníka,
měnila místa,
jak Black Jack a ruleta,
hráli jsme,
hráli jsme si na vojáčky,
na draky, princezny,
na všechny tyhle sračky.
Kde's byl? A kam jsi šel?
To byl můj jediný účel,
jen na tebe čekat,
a minuty počítat, přičítat a odčítat.
Prostě
jen
čekat,
na nic se neptat,
a vlastně se radši ani nebát.
ČTEŠ
Pár slabik odsouzených k zániku
ŞiirBásnická sbírka Trocha deprese a trocha nostalgie, dívka, která prožila mnoho, za krátký čas na tomto světě, osud a pláč.. Naděje skryta ve verších obšírných, to jsem já a to jsi ty... 21.8. 2016 #4 v pýcha 7.4. 2018 #32 v poezii 8. 4. 2018 #26 v...
