#6

13 2 1
                                    


Dneska mám sraz s tím chlápkem. V mojí oblíbené kavárně kde jsem už dlouho nebyla. Taky si musím připravit nějaký normalní věci na sebe. Poslední dobou chodím jak bezdomovec.

Nakonec jsem si na sebe vzala roztrhaný modrý džíny, bílý tričko, černobílpu mikinu a černou kabelku.


Tak jo jdu z domu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Tak jo jdu z domu. Docela se bojím, ale zároveň se i těším. Bude vypadat stejně jako na jeho profilu? Bude milý nebo protivný? Z toho přemýšlení bych skoro zapoměla na ty obrazy.Noo a nestíhám . Vlak mi jede za 15 minut takže na nádraží nejspíš poběžím.

Ztihla jsem to. Je tady pár lidí take je tady i místo na sezení. To se mi už dlouho nestalo. Vezmu si sluchátka abych se tady neznudila. Zapnu si písničku od mího oblíbenýho rapera "Koloběh". Stihla jsem ještě pár písniček a vlak zastavil. Vystoupila jsem a měla jsem rovnou namířeno do kavárny. Koukla jsem se přes sklo a ten chlap už tam seděl. Byl hezký. No... Nádherný! Fajn musim se uklidnit.

Vešla jsem dovnitř. "Dobrý den" Řekl když jsem se vydala ke stolu kde seděl. "Dobrý den, nečekáte dlouho?" "Ne vůbec, před chvílí jsem přišel. Takže co si dáte?" Zeptal se když přišla servírka. "Dám si frappé." Z téhle kavárny jsem frappé milovala."dobře tak tedy dvakrát frappé." "A mimochodem vás zvu." Fajn žádný problém s tím nemám. "Jinak říkejte mi Alex." "Takže si budeme tikat? To mě potěšilo. Takže já jsem Dan" Moc hezký jméno. "To by jsme měli a teď k těm obrazům. Mám je tady." "Výborně chtěl jsem se tě na to zeptat. Takže bych ti chtěl za každý dát 400,- a máš tady 3 takže ti dám 1200,-" Tak to asi zaplatim to pití.

"Takže platim pití je ti to jasný, nemůžu tě nachat platit." "Haha neboj já nejsem zas tak chudej. Zaplatim to a ty buď v pohodě jo?" "Tak fajn ale musíš mi slíbit, že když bude nějaký to příště tak budu platit já." Byl tak milej a dobře se snim povídalo. Musela jsem se s nim ještě někdy sejít. "Platí. Už se moc těšim. Rád bych tě víc poznal a taky koupil víc tvejch obrazů." To vypadá nadějně. "Já teď budu muset už jít tak Se určitě ještě uvidíme. " " A Alex?" " Ano?" " Dáš mi tvoje číslo?" Jo chce moje číslo. Je to hodně nadějný. " Jo to je jasný. Tak mi puč mobil a tady máš můj." Zadala jsem mu svoje číslo. A pak jsme se jen rozloučili.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 18, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Nedokonalý Šťastný životKde žijí příběhy. Začni objevovat