#1

87 2 3
                                    


"Ahoj, už jsem doma!" *ticho*... "Mami? Tati? Jste tu?" A jo, oni určitě jeli něco nakoupit na tu oslavu povíšení v práci. Snad za chvilku budou tady. Mám hrozný hlad a doma nic není... *crrrrr* joo to budou určitě oni! "Aho-" dveře jsem otevřela plná radosti s úsměvem od ucha k uchu. Koutky mi hned spadly když jsem viděla babičku s dědou.... Měli ty nejsmutnější výrazi plné bezmoci které sem na nich viděla poprvé.... Babička měla u svého skleněného oka třpytivou slzu která jí za okamžik stekla po tváři.... "Co se děje? Proč naši nejsou doma?" Ovládal mě pocit strachu a velké úzkosti... Bála jsem se, že mi řeknou to co si myslím... "Berunko moje zlatá.... Je nám to moc líto... Maminku s tatínkem dneska smetl kamion z dálnice..." Babička se znovu rozbrečela. A já nevěděla co dělat.... Nemohla jsem brečet, nemohla jsem mluvit.... Jen stát a koukat. Až po několika minutách jsem se zeptala "Proč?" A pak se také rozbrečela. Jediné co jsem dělala po zbytek dne...brečela jsem a vyčítala si vše špatné... Nechtěla jsem nic jiného než aby to byl jen hloupý sen a já se probudila pouhým štípnutím.


Ahoj, tohle je teda první část😅😂❤👏 a doufám, že se vám alespoň trochu líbí a zaujala vás😅❤👌

Nedokonalý Šťastný životKde žijí příběhy. Začni objevovat